Zpravodaj - page 10

8
SOKOLOVSKO
v Římě v květnu 1433 byl Kašpar Šlik společně se svými bratry Matesem a nejspíš i Vilémem pasován
na rytíře. Nedlouho poté ale v Římě onemocněl, a proto zde kvůli rekonvalescenci strávil několik měsíců.
Poté doprovázel císaře Zikmunda na basilejský koncil.
Zlomem v životě Kašpara Šlika byl rok 1434, kdy se stal zástavním pánem Lokte, který držel z pozice
loketského purkrabího, a chebským hejtmanem (pflegárem). Tyto majetky a úřady získal na úkor Půty z Il-
burka, onoho proslulého „zkamenělého purkrabího“, známého z regionálních pověstí. Když byl Půta odejit,
nesmířil se s tímto stavem a vedl až do své smrti válku se Šliky, v níž pokračoval jeho syn a pozdější známý
válečník poděbradského věku Vilém z Ilburka. Kromě Lokte a chebského pflegárství obdržel tehdy Kašpar
jako zástavní majetky město Ostrov, hrad Andělská Hora (do té doby v držení Jakoubka z Vřesovic), panství
Šemnice a Hroznětín. Značně problematická je listina, pocházející údajně z roku 1435, v níž udělil Zikmund
Kašparu Šlikovi do dědičné držby Falknov (dnešní Sokolov). Ve skutečnosti se jedná o falzum, které lze
přisoudit příslušníkům falknovské větve Šliků.
V dubnu 1437 se Šlikovi podařilo uzavřít sňatek s olešnicko-kozelskou kněžnou Anežkou, čímž si
výrazně polepšil a olešnická knížata jeho prostřednictvím navázala užší styky se Zikmundem. Téhož
roku nechal Šlik zhotovit podvrženou listinu, jejímž prostřednictvím byl povýšen na říšského hraběte
Bassana (staročesky „z Pasounu“). Samotné Bassano měl Šlik údajně obdržet od Zikmunda již roku
1431, což je doloženo pouze v písemnosti, která je také Šlikovým podvrhem. Starý král Zikmund již
Šlikova falza neodhalil, neboť záhy zemřel. Přestože byla v době svého vydání neplatná, Kašpar Šlik
si je nechal potvrdit od Zikmundových nástupců na říšském trůnu, čímž tyto falešné listiny zdánlivě
vydané Zikmundem nabyly právní platnosti.
Po Zikmundově smrti přešel Kašpar do služeb jeho zetě, rakouského vévody Albrechta Habsburského,
který byl jeho nástupcem na českém, uherském i římském trůnů. Během bojů mezi tzv. rakouskou stra-
nou a příznivci císařovny vdovy Barbory se Kašpar prokázal jako výrazný agitátor rakouské strany, za což
si vysloužil Albrechtovu přízeň. Za jeho vlády se stal Šlik nejvyšším kancléřem Českého království a rov-
něž uherským šlechticem, a to z pozice novopečeného
vlastníka panství Holíč (Weisskirchen, staročesky Holejč),
někdejšího majetku vymřelých pánů ze Stibořic na dneš-
ních česko–slovenských hranicích. Holíč byla ale v násle-
dujících letech často přepadána uherským šlechticem
Pankrácem ze Svatého Mikuláše, s nímž měl Šlik spory.
Předčasná smrt krále Albrechta Kašpara Šlika na čas
upozadila a donutila jej dočasně se stáhnout do ústraní.
Někdejšího kancléře si všimla Alžběta, královna – vdova
po Albrechtovi, která si vážila Kašparovy služby jejímu
zesnulému manželovi a jmenovala jej proto svým taj-
ným radou. Nedlouho poté se začal objevovat u dvora
Albrechtova nástupce Fridricha Habsburského, po kte-
rém žádal vyplacení dluhů jeho předchůdce. Objevovaly
se spekulace, že se Šlik chce vnutit do přízně novopeče-
ného římského krále a opět obsadit úřad kancléře. Krá-
lovým služebníkem se stal oficiálně až roku 1442, kdy jej
Fridrich jmenoval svým radou. Fridrichovým kancléřem
se stal již během následujícího roku. Ve službách krále
Fridricha podnikal rozličná diplomatická jednání, např.
v Itálii nebo v Burgundsku.
Kašpar Šlik (Schedelova Světová kronika)
1,2,3,4,5,6,7,8,9 11,12,13,14,15,16,17,18,19,20,...44
Powered by FlippingBook