37
časopis obyvatel a přátel Sokolovska
O kamenných pařezech vyšla reportáž v českém vydání časopisu National Geographic (4/2004). Lo-
kalita byla cílem řady vědeckých exkurzí a je zařazena do katalogu Geologicky významné lokality ČR
vydávaného Českou geologickou společnosti. Je dokumentem o třetihorním vulkanismu na našem
území a paleobotanickým nalezištěm se zbytky listů a kmenů, které dokládá rychlou klimatickou změ-
nu (ochlazení) na přelomu mladších a starších třetihor. Kamenné pařezy budou spolu s nedalekým
výchozem hnědouhelné sloje, odkrytými vulkanickými vrstvami a portálem štoly začleněny do pláno-
vané naučné stezky Sokolovské uhelné a.s.
„Kamenné pařezy“ vyhlásil v roce 2001 MěÚ Sokolov po dohodě s těžební firmou Sokolovská uhelná
jako přechodně chráněnou plochu. Tento status byl v roce 2006 prodloužen. V roce 2011 MÚ Sokolov
zaregistroval významný krajinný prvek Kamenné pařezy.
V severních svazích lomu Medard – Libík pod Habartovem byly při rekultivačních pracích ponechá-
ny tři výchozy horninových vrstev jako okénka do třetihorní přírody: Kamenné pařezy, hnědouhelná
sloj Anežka a zjílovatělé sopečné tufy.
Petr Uhlík, Petr Rojík
Josef Telín st. – zapomenuté osudy
Navazuji na článek z čísla Sokolovska 1/2016 vzpo-
mínkou na dalšího bývalého obyvatele sokolovského
regionu, který se v době německé okupace za druhé
světové války zapojil do boje proti fašismu. Byl jím Jo-
sef Telín st., žijící v letech 1892 až 1938 a 1945 až 1969,
tedy do své smrti, v Citicích u Sokolova.
Josef Telín se narodil jako první dítě v pořadí z cel-
kem devíti dětí v české rodině horníka Františka Telína
a jeho ženy Markéty, rozené Ernestové, a to dne 31.
ledna 1891. Oba jeho rodiče pocházeli z Kaznějova
na severním Plzeňsku. Jak vyplývá z nalezeného kon-
ceptu životopisu, po uzavření (asi 1890 – 1891) dolu
David v Kaznějově se jeho rodiče přestěhovali do Ci-
tic. Jeho otec František byl mezi mladými horníky, kteří
uzavřením dolu ztratili práci na Kaznějovsku a využi-
li nabídky firmy vlastnící zmíněný důl David (fa J. D.
Stark) a přijali práci v dolech na Sokolovsku. Když šel
malý Josef v roce 1897 v Citicích do školy, byla to ško-
la německá, protože se českým obyvatelům zdejšího
pohraničí nepodařilo korunovat snahu o zřízení české
školy úspěchem. Česká škola v Citicích byla zřízena až
v roce 1919, po vzniku Československé republiky. Číst
a psát česky ho učili rodiče po večerech doma. Bylo
tomu tak u všech dětí v rodině, které začaly docházet
do školy za časů rakousko-uherské monarchie. Podle
Fotografie Josefa Telína, Sokolov 1917.
