36
SOKOLOVSKO
Na konci milénia, před ukončením těžby v hnědouhelném lomu Medard – Libík, byly v sopečných vy-
vrženinách na severních svazích lomu pod Habartovem odkryty pozůstatky zkamenělých stromů. Zbytky
třetihorního pralesa podruhé spatřily světlo světa v kolmé stěně těžebního řezu v roce 1994. Těžební řez byl
tehdy asi 11 metrů vysoký a pařezy se v něm objevovaly na úseku asi 140 metrů dlouhém. Později, když se
těžební stěna sesouvala, se na povrch dostávaly další a další zbytky stromů. Patřily pravděpodobně jehlič-
nanům čeledi tisovcovitých (Taxodiaceae). Ohořelé pařezy byly mineralizovány, nejčastěji rezavě hnědým
uhličitanem železa (sideritem) nebo místy křemenem. Při zasypání žhavým popelem byly stromy sežehnu-
ty, proto jsou jejich pozůstatky jsou silně prouhelněné. Díky tomu na vzduchu poměrně rychle zvětrávají
a v současnosti jsou i největší zbytky téměř rozpadlé. V době odkrytí přitom měly průměr až 1,95 metru.
Nejzachovalejší kamenný pařez v roce 2000.
Nejzachovalejší kamenný pařez se během let rozpadl (rok 2017).
Největší kamenný pařez v sesuvu těžebního řezu měl v průměru téměř 2 metry (2000).
