39
časopis obyvatel a přátel Sokolovska
Loketský lékař Wilhelm Feig
Spolu s rostoucím zájmem o židovské obyvatelstvo našeho
regionu se mi objevují další osudy tragicky zavražděných lidí
v průběhu 2. světové války – obětí holocaustu. Přesto, že židovská
komunita Sokolovska nebyla v období první poloviny 20. století
nikterak početná, měla mezi sebou lidi elitní a vzdělané. Jedním
z nich byl také loketský doktor, MUDr. Wilhelm Feig.
Narodil se 27. července 1896 v dnes již zaniklém městě Dou-
pov nedaleko Kadaně. Dům čp. 121 kožešníka Zikmunda Feiga
a jeho manželky Karolíny tak přivítal již druhého potomka, už
před rokem totiž přišla na svět sestra Frída.
S úvodními výstřely první světové války dolehla válečná realita
taktéž na dospívajícího Wilhelma. Zboží v obchodech podražilo,
nedostávalo se všeho v potřebných dávkách. Taková byla všední realita let, během kterých odešel Wilhelm
do Prahy, kde roku 1917 zahájil studium medicíny na dnešní Univerzitě Karlově. Praha se tak stala Wilhel-
movým novým domovem. V Praze zůstal až do roku 1922, kdy úspěšně složil závěrečné zkoušky a 2. března
odpromoval. Z mladého Wilhelma se rázem stal doktor medicíny, který se rozhodl odejít z hlavního města
zpět na západ. Nevrátil se ovšem zpět do Doupova, nýbrž do Lokte.
Po příchodu do Lokte začala nová etapa ve Feigově životě. Krátce po přestěhování získal práci v okresní
nemocenské pojišťovně, kde se záhy dostal na pozici šéflékaře. Začal také spolupracovat s četnickou stani-
cí v Lokti, pro kterou působil jako lékař a později jako lékař četnického okresního velitelství Loket. Úspěchu
dosáhl taktéž v osobním životě, když se 31. ledna 1926 oženil s Alžbětou Pickovou a za tři roky mohl sla-
vit narození první a jediné dcery Eriky. Počátkem 30. let byl již Wilhelm Feig jednou z uznávaných osobností
města. Jistota práce, společenská prestiž a politická angažovanost v německé sociální demokracii z něj dělala
známou osobu.
„Byl jsem lékařem četnické stanice a četnického velitelství v Lokti, se členy jak četnické stanice, tak
všech československých úřadů, pojily mne přátelské styky.“
Pohodlný život tak mohl kazit pouze pohled do sou-
sedního Německa, kde se agresivita proti židovskému etniku začala prudce zvyšovat po nástupu Adolfa Hit-
lera do úřadu říšského kancléře. To se ovšem v Československu nijak neprojevovalo, a proto zatím nebyl dů-
vod k znepokojení. Situace se začala zhoršovat až během druhé poloviny 30. let. Se zvyšujícím se ohrožením
Československa byli ohroženi taktéž
židé, a to zejména v pohraničních ob-
lastech republiky. Výjimkou nebyl ani
Loket. I zde se situace vyhrocovala, až
se během zářijových dní 1938 stala
pro židovské rodiny neúnosnou. Fe-
igova rodina proto zvolila útěk z Lok-
te do zatím bezpečného vnitrozemí.
Mnichovské události zastihly
celou rodinu již v hlavním městě
republiky. Na tomto místě je nutné
uvědomit si dostatečně situaci pří-
chozích rodin. Praha se stala cílem
většiny židů ze zabraného pohrani-
Alžběta Feigová (NA ČR).
Erika Feigová (NA ČR).
Wilhelm Feig (NA ČR).
