37
časopis obyvatel a přátel Sokolovska
Tzv. kynšperským betlémům s množstvím nepomalovaných dřevěných figurek, velbloudů, koní, jen
několik milimetrů velkých oveček a dalším zvířatům dominoval vznášející se anděl Zvěstování, vše vysoké
řemeslné úrovně a do nejmenších detailů propracované. Vedle sebe se objevují různé biblické scény vedle
narození Krista i vyhnání Adama a Evy z ráje archandělem Michaelem v ruce s planoucím mečem a téměř
vždy je přítomen i vodotrysk vytvořený ze stočených a ohnutých skleněných trubiček, symbolizující živou
vodu resp. vnitřní sílu křesťanské víry.
Pro náročné vyřezávání miniatur užívali kynšperští mistři řezbáři adekvátně malých dlát a rydel, které si
zhotovovali sami z deštníkových drátů nebo jehel do šicích strojů a které museli často ostřit. Tvrdost dřeva
z brslenu vyžadovala i značné nároky na jemnocit, a tedy dobrý zrak, sílu i koncentraci. Poznávacím znakem
řezbářů tak byly pěkné mozoly.
Důvodem, proč se vyřezávání betlémů v Kynšperku v pol. 19. století rozvíjelo, byl, vedle šikovnosti,
i rozvoj kynšperského nábytkářského průmyslu, expanze truhlářského řemesla a rostoucí poptávka lázní
v okolí, které požadovaly kvalitní nábytek do svých hotelů. To dokládá i založení Státní odborné školy pro
zpracování dřeva v roce 1873. Vedle svého hlavního zaměstnání se zde v době rozkvětu tak betlémářství
věnovaly na dva tucty řezbářů. Vlastnit typický kynšperský betlém ve schránce se stalo prestižní věcí vyšších
kruhů a betlémy se staly pojmem v oblasti nejen Chebska, ale doslova od Aše až po Horšovský Týn a Žatec.
Kynšperské betlémy z brslenu se začaly kopírovat např. v Kraslicích, kde jsou výrobci spjati zase především
s místní výrobou hudebních nástrojů. Přesto tato kynšperská specializace zůstala specifikem naší oblasti.
Betlém rodiny Schmid.
