36
SOKOLOVSKO
Výjimečnost kynšperských betlémů
Betlémářům jsou známy betlémy ašské, chebské či krušnohorské, ale opravdu raritní a „světoznámé“
jsou z našeho regionu detailní miniatury betlémů z Kynšperka. Populární je už zdejší oblékaný chrámový
betlém (pocházející z let 1680-1956 postupně od 6 autorů), který byl v roce 2002 Ministerstvem kultury
dokonce prohlášen za kulturní památku a po letech ´v zapomnění´ je nyní i rekonstruován a hojně
navštěvován. Ojedinělá betlémářská kynšperská škola však proslula především těmito svými precizně
filigránskými řezbami ve skříňových schránkách, které jsou dnes ozdobou a chloubou mnoha institucí
i sběratelů. Vyznačovala se zejména ojedinělým materiálem z tvrdého dřeva brslenu evropského, kdy
řezbáři preferují většinou dřevo lipové, a propracovanými detaily figur včetně prožitků ve výrazech tváří.
Dalšími specifiky byla tzv. hora v betlémě, kdy typické betlémové figurky zobrazující narození Ježíše Krista
jsou zasazeny do krajiny strmé hory s jeskyněmi. Předlohou kynšperským betlémům mohly být obdobné
řezby z cisterciáckého kláštera ve Waldsassenu, kde již od poloviny 18.století zaznamenáváme miniaturní
řezby od původem chebského Andrease Burgla a pátera Adalberta Edera. Pro stoupající oblibu betlémů
proto v polovině 19. století tak v Kynšperku vzniká tzv. měšťanská řezbářská tradice vyřezávání miniatur,
kdy za zakladatele a tzv.“starého mistra“ je považován vyučený domácí tkadlec Simon Buberl (zvaný
Kubisch). Dalšími řezbáři, kteří proslavily tuto tradici, byli většinou samouci sochař Franz Zapf, pekař Johann
Göger, opět tkadlec Johann Stűbner, Dienerovi, truhlář Johann Höfl, strážník Eugen Mayer, Wenzel Helmich,
Josefové Unger a Dobner aj., a zejména stavební mistr Kaspar Jäger, který je mimo jiné autorem křížové
cesty v poutním Maria Loretu ve Starém Hrozňatově a skvostnou barokní schránku s jeho 29 zastaveními
Krista z let 1850-60 mají i v sokolovském muzeu.
Betlém J. Dobnera.
