35
časopis obyvatel a přátel Sokolovska
vencovu sochu„
Srdce
“. Od původní myšlenky se realizace památníku neumístěním Lokvencova výtvarného
díla značně odklonila. Současné provedení s letopočty vyznívá nepřesvědčivě a výtvarný prvek byl zcela
potlačen. V mnohých výkladech mají pylony představovat prsty, které znázorňují přísahu. Dle zdůvodnění
v projektu je dílo popsáno takto: „
Hrubé pohledové betony mají tvořit pozadí impozantní plastiky. Dvě zalo-
mené stěny byly vzájemně položeny tak, že prosvětlující paprsek procházející mezi nimi má symbolizovat tíži
zajatců v jejich ujařmění. Rozervaná postava s obnaženým srdcem vyjadřuje obtížnou situaci v lazaretu na po-
kraji smrti za cenu sebeobětování pro budoucnost příštích pokolení.“
Nepravidelná kamenná dlažba ve spodní
ploše vyrůstajících 15m vysokých stěn měla podtrhnout celkový záměr. Kamennou desku s textem u paty
památníku provedl akad. sochař Oldřich Forman. Je zde nápis v ruštině a češtině: „
Ku cti a slávě občanům
Sovětského svazu, kteří zde odpočívají jako oběti fašismu ve druhé světové válce. Občané Sokolovska“
Památník
je někdy také nazýván „
Obětem II. světové války“.
Konalo se u něj mnoho pietních akcí, také slibů dětí, kteří
byli přijímáni do Pionýra, a několik dalších vojenských přísah. V roce 2006 proběhla na památníku velká
renovace. Vlastní socha původně určená pro památník je ve dřevěné variantě uložena ve sbírkách karlovar-
ského muzea. Krátce se vrátila před poštu v Karlových Varech 22. srpna 2008, tedy po 40 letech od okupace.
Akademický sochař Václav Lokvenc se stal po roce 1989 prvním nekomunistickým primátorem Karlových
Varů. I přes svůj vysoký věk osmdesáti šesti let stále tvoří jako sochař a grafik. Památník sovětských zajatců
je evidován jako nemovitá kulturní památka Sokolova (č. 38265/4 - 551).
Jan Rund
Ukázka části projektu památníku.
