23
časopis obyvatel a přátel Sokolovska
Nouzová bankovka v hodnotě 20 krejcarů vydaná v roce 1848
ve Falknově. Vydavatel nezjištěn pro neúplnost levé strany bankovky.
oběživa,
především
drobného.
V důsledku toho začala řada měst,
obcí, jednotlivých firem, bankovních
domů, ale i jednotlivců vydávat
nouzové poukázky, víceméně jakýsi
směnky. Jedním z měst byl i bývalý
Falknov. Z osmi vyobrazených
nouzovek pochází čtyři ze Sokolova.
Dvě jsou vydána městem, jedna
obchodníkem Vinzenzem Krausem,
poslední je nezjistitelná, protože
část nouzovky s jménem vydavatele
chybí.
Je
však
soukromého
charakteru. Na městských nouzovkách jsou podpisy falknovských představitelů města, jako byl radní
J. E. Beichl (pozdější starosta města), Teydl (městský pokladník) a další. Jednu nouzovku vydal místní
obchodník Vinzenz Kraus. Na ní je pak jeho podpis. Jeho obchodní činnost mi zatím uniká, vlastnil však
rohový dům č. 250, který stál na Růžovém náměstí v místech odbočující bývalé Rossengasse (později
Růžové ulice). Dnes v těchto místech stojí prostřední ze tří věžáků.
Pravděpodobně pro svůj charakter je farní kronika dosud opomíjeným zdrojem informací. Její první
část napsal falknovský kaplan Joseph Körbl. Ten ji vedl až do března 1845. Je zřejmé, že tato část kroniky
se stala podkladem ke vzniku jeho díla
Gedenbuch der Stadt Falkenau 1841
. Druhou část kroniky
napsal nástupce Josepha Körbla, falknovský kněz Michael Pelleter. Celá kronika byla od počátku psaná
jen po jedné svislé polovině stránky. Tím vznikl prostor pro další dodatečné písemné vsuvky. Toho
bohatě Pelleter využíval. Jak u textů svého předchůdce, tak i u svého dříve psaného textu. Vlepení
obrázků k příslušným textům je zřejmě také jeho práce. Kresba Horní brány tak pravděpodobně
pochází z Pelleterovy ruky. Tak jako Körbl, tak i Pelleter využil této kroniky jako podkladu k sepsání
svého dvousvazkového díla
Denkwürdigkeiten der Stadt Falkenau an der Eger und ihrer nächsten
Umgebung
vydaných ve Falknově 1876 a v Tachově 1882. Je však zřejmé, že vedle vydaných děl je i tato
kronika cenným zdrojem informací z historie města Sokolova, protože obsahuje údaje nepublikované
v dílech obou autorů. A tak se lze těšit na další zajímavé poznatky.
Jiří Kubíček
