21
časopis obyvatel a přátel Sokolovska
Další zajímavá kresba se nachází ve farní kronice na stránce 93 (digitální náhled číslo 55). Jde zřejmě
o akvarelovou kresbu sokolovského zámku. Kresba je taktéž vlepená k příslušnému textu kroniky.
Pod kresbou je text
Ansicht der Schlosse zu Falkenau u. Südwesten
- pohled na zámek ve Falknově
z jihozápadu. Jde o pohled na zámek, než došlo k prodloužení a zvýšení všech čtyř střech jeho věží.
Kresba je shodná v detailech s nedatovanou rytinou uveřejněnou např. v publikaci
Sokolovsko – Umění,
památky a umělci do roku 1945
, díl 2, autorů Vladimíra Prokopa a Lukáše Smoly ze strany 669 (obr. 232
z dílny Lehmanna & Opitze). Tato drážďanská dílna pracovala zhruba v letech 1840–1870, takže do této
doby můžeme litografii zařadit. O tom, že kresba spadá do tohoto období, svědčí rozmístění a shodný
počet komínů s rytinou. Později, v 70. letech ještě před úpravou věží, byl počet komínů již odlišný.
Kresba tak rozšířila nemnohý počet pohledů na zámek z tohoto období.
Při dalším listování ve farní kronice najdeme na stránce 382 (digitální náhled 201) jednoduchou
kresbu Horní brány, která stávala na konci dnešního Starého náměstí, tam, kde je dnes křižovatka s ulicí
Hálkovou a Lidického nábřeží. Tato brána z roku 1642 vyhořela při požáru v roce 1874 a následně byla
stržena. Je známa pouze jedna její fotografie z doby těsně po požáru a několik vzdálených a nezřetelných
záběrů z doby před požárem. Z té doby je též známá jen drobná schematická skica brány, a to z plánku
středu města z roku 1727, která byla uveřejněna v publikaci
Proměny města – Sokolov
, ing. Jan Rund,
str. 16, obr. 8. Tato drobná kresbička brány je vcelku shodná s kresbou v kronice. Z kresby je vidět, že se
jednalo o věžovou průjezdnou bránu zakončenou věžičkou (lucernou). Na věžičce směrem do náměstí
pak byly hodiny. Toto vyobrazení brány v kronice i přes svoji jednoduchost nám dává přesnou
představu o městské bráně, jejíž podoba nebyla dosud přesněji známa.
Ve farní kronice však nejsou vyobrazeny jen stavební objekty města Sokolova. Mezi stránkami 28 a 29
(digitální náhled 19 až 20) je vlepen tištěný čtyřstránkový hřbitovní řád – Friedhofsordnung z roku 1877.
Na stránce kroniky 41 (digitální náhled 28) najdeme něco i pro sběratelé medailí. Jsou zde dva
otisky, rub a líc medaile z roku 1719. Na lícní straně je portrét Antona Johanna Nostitze (1652–1736),
na rubové straně pak rodový znak Nostitzů.
Další zajímavé artefakty najdeme v kronice na stránkách 172 – 174 (digitální náhled 96 – 97). Je zde
vyobrazeno osm bankovek, tzv. nouzovek. V důsledku známých událostí v letech 1848–1849 došlo
v Rakouském císařství k nestabilitě peněžnictví, peníze ztrácely hodnotu a na trhu byl nedostatek
Městská Horní brána z roku 1642,
ta v roce 1873 vyhořela a byla vzá-
pětí zbourána.
Rub a líc medaile Antona Johana Nostitze z roku 1719.
