36
SOKOLOVSKO
Komáří vrch je zajímavým místem pro nejenom profesionální a amatérské přírodovědce. Podobně,
jako tomu bylo už v dřívějších dobách, potěší také romanticky laděné návštěvníky Kraslicka. Jeho
geologická minulost a přítomnost, lesní prameniště, skalní útvary nečekaně objevené v jinak fádních
lesích a v Krušnohoří neobvykle rozlehlá kamenná moře s početnou i vzácnou lichenoflorou vytváří
z Komářího vrchu cenný přírodní a krajinářský komplex.
Petr Uhlík
Obec Vřesová a její přeměna po 2. světové válce
Obec Vřesová leží zhruba 5 km severozápad-
ně od Chodova. První písemná zmínka o ní po-
chází z roku 1492, tedy z roku, kdy Kolumbus do-
plul do Ameriky. Původně se rozkládala na Mezi-
horském potoce na území 314 ha a obklopovalo
ji 14 rybníků. Původně ji tvořily dvě části a ještě
v polovině 19. století patřilo 17 domů obce měs-
tu Loket a 55 domů statku Horní Chodov. V obci
žilo téměř 600 obyvatel, nacházela se zde kap-
le, hostinec, mlýn, patrová škola o dvou třídách
s více než 100 dětmi a 2 uhelné doly.
Na počátku 20. století se počet domů zvý-
šil na 104 a počet obyvatel na 766. Mlýny zde
byly již 3, vyrábělo se zde kožené zboží, hlav-
ně kožené kabely. Do Karlových Varů byli do-
dáváni pstruzi a kapři. V obci působil spolek
hasičů, později pak různé střelecké, pěvecké
a cyklistické spolky.
V roce 1945 měla Vřesová 886 obyvatel a její
katastrální území měřilo 517 ha. V letech 1945–
1948 patřila do okresu Loket a po zániku tohoto
okresu byla přičleněna k okresu Sokolov.
Až do roku 1945 měla obec pouze německý
název Doglasgrün, což se dá přeložit jako Do-
klova novina nebo Doklův palouk. Přechodně
se po válce užívalo jméno Dohnalov a od srp-
na 1948 přijala nový úřední název Vřesová po-
dle množství vřesovišť nacházejících se v okolí
obce.
Po 2. světové válce z obce odešlo jen málo
Němců. Češi přicházeli postupně a teprve až
ke konci roku 1947 bylo dosaženo potřebného
počtu 50 voličů k přeměně místní správní komi-
se na místní národní výbor.
Socha sv. Jana Nepomuckého z 19. st. stávala
nedaleko obce.
