33
časopis obyvatel a přátel Sokolovska
ve smlouvě o dědickém dělení po hraběti Viktorinu Šlikovi (Rojík 2007a). Jméno kopce (Muxenbühl?)
se objevuje již na historických mapách I. vojenského (josefského) mapování z let 1764–1768 (měřítko
1:28 800, list 49 - oldmaps.geolab.cz), při němž důstojníci topografické služby zpřesňovali zvětšenou
Müllerovu mapu v terénu bez triangulační sítě metodou „a la vue“ („od oka“). Od II. (Františkovo)
vojenského mapování z let 1836–1852, jemuž předcházelo vytyčení triangulační sítě, je na mapách
uváděno jméno kopce Muckenbühl.
Na pramenné plošině na západní straně Komářího vrchu vznikla ve druhé polovině 17. století osa-
da a později obec Nová Ves (Neudorf). Obyvatelé obce se živili jako dřevorubci, uhlíři, drobní země-
dělci, později také jako cihláři a kameníci. Podobně, jako okolních obcích také vyráběli perleťové
knoflíky, paličkovali krajky nebo pracovali v továrnách v Kraslicích. Ve 2. polovině 19. století při rychlé
industrializaci Krušných hor se postupně zvyšoval počet obyvatel Nové Vsi. Začátkem od začátku
20. století měla vesnice přes 60 domů a více než 400 obyvatel. Industrializace a zalidnění Krušných
hor se projevovalo i ve zvýšeném zájmu o okolí a rozvoji turistiky. Nová Ves se stala oblíbeným výlet-
ním cílem, mimo jiné i pro krušnohorský spolek (viz Rojík 2007a). Návštěvníci Komářího vrchu a neda-
lekého Špičáku se jistě těšili z romantických skalních útvarů a výhledů do širého okolí z odlesněných
vrcholků. Díky krušnohorskému spolku byla zpřístupněna Hraběcí skála (Grafenfels) - na starých fo-
tografiích je vidět osazené zábradlí a dodnes jsou na skále patrné zbytky vytesaných schodů. Obec
zanikla při vysídlení po roce 1945, v 70. letech 20. století vznikla na základech bývalých stavení cha-
tová rekreační osada.
Grafenfels (reprofoto z: Lienert A. 1983)
