32
SOKOLOVSKO
Komáří vrch je tvořen žulami karlovarského plutonu, lehčích proplyněných hlubinných vyvřelin
protavených zemskou kůrou, které utuhly před více než 325 milióny lety v období doznívajícího her-
cynského vrásnění. Žuly tvoří kořenovou část pohoří, které v dobách hercynského vrásnění mohlo
dosahovat výšky 2600 až 3000 metrů. Toto původní pohoří bylo v pozdějších geologických obdobích
zarovnáno a v současnosti opět roste (viz Rojík 2000).
Erozí žulových hornin a klimatickými podmínkami dob ledových se stal Komáří vrch malým prak-
tickým slovníkem půdních tvarů: ve svazích můžeme vidět skalní stupně – mrazové sruby, u Nové Vsi
a na temeni kopce jsou nepřehlédnutelné skalní hradby Kočičí skála (Katzenfels) a Hraběcí skála (Gra-
fenfels). Na východě vrcholové plošiny je dvojice torů Chudá nevěsta (Bettelmädels Kammerwagen).
Mrazovým zvětráváním žulových výchozů docházelo v minulosti k jejich rozpadu a následným po-
hybem půd v glaciálu tak vznikala kamenná moře, kamenné proudy a soliflukční proudy (viz Rojík
2007b). Úzké kamenné proudy a soliflukční proudy s kameny rozvlečenými v glaciálu po zamrzlých
svazích nalezneme v celé oblasti a jsou většinou překryté lesem nebo jsou v pasece. Nastálo zůstávají
bez vegetace dvě rozlehlá kamenná moře na strmějším severovýchodním a východním svahu nad
údolím Bystřiny.
Pojmenování Komáří vrch vzniklo překladem německého Mü(c)kenbühl. Přestože lesní prostředí
s prameništi netrpí v letních měsících nedostatkem komárů, je jméno kopce dáváno do souvislostí
nikoliv s bodavým hmyzem, ale s příjmením osoby. Muckenbühel se poprvé objevuje v roce 1540
Chudá nevěsta (Bettelmädels Kammerwagen). Foto P. Uhlík.
