26
SOKOLOVSKO
ležet sedm mrtvých, devatenáct těžce ra-
něných a asi dvacet osob lehce raněných.
Sedm těžce zraněných osob na následky
střelných poranění zemřelo.
Po celou dobu zásahu postupovala
vojenská asistence bez kontaktu se zá-
stupcem politické zprávy, který se k ní
vůbec přes dav nemohl dostat. Vojsku
se poté podařilo obsadit budovu okres-
ního hejtmanství a za pomoci četníků
začalo zatýkání vůdců vzpoury. V jed-
nom z pěti zatčených poznal nadporu-
čík Pilát onoho muže, který jej napadl.
Všichni zatčení byli dopraveni k soudu
do Chebu, ovšem za krátko z rozkazu
chebského státního zastupitelství byli
opět propuštěni.
Kolem druhé hodiny ranní následují-
cího dne byl na protilehlé straně města
nalezen zbitý, se silným otřesem mozku
a beze zbraně desátník Svoboda, kte-
rý byl během zákroku násilně odtržen
od své jednotky.
O půlnoci dorazil do Kraslic další vojenský oddíl v počtu 80 mužů a 3 důstojníků. Místní četnictvo
posílilo o 31 četníků od doplňovacího oddělení v Praze.
Následující ráno vyhlásila okresní politická správa v celém kraslickém okrese stanné právo pro zlo-
čin vzbouření. Příslušníci vojska žádali sejmutí smutečního praporu za oběti, protože jeho vyvěšení,
v den státního svátku, považovali za výsměch proti Československé republice. Městem procházely
ozbrojené hlídky a v noci byly postaveny na význačných místech kulomety.
U jednoho mrtvého civilisty byl nalezen revolver se 3 ostrými náboji a navíc jedna nábojová komora
nesla známky výstřelu.
Po provedení pitev obětí a lékařskémohledání bylo zjištěno, že většina usmrcených a raněných byla zasaže-
na odraženými náboji od kamenné dlažby na náměstí. Existovalo i podezření, že při střelbě byly použity náboje
s neúplným nebo naříznutým pláštěm. Jejich devastující účinky se velmi podobaly účinkům střelám označo-
vaných dum – dum. Takovéto střely doslova trhaly těla zasažených na kusy. Následné vyšetřování konstatova-
lo, že většina mrtvých byla zasažena z bezprostřední blízkosti, nejčastěji do oblasti hrudníku, a to zepředu či
z boku. To by vylučovalo verzi, že vojáci stříleli do prchajícího davu a naopak potvrzovalo skutečnost, že někte-
ré zbraně měly v době výstřelu skloněnou hlaveň. Rovněž bylo prokázáno použití pouze standardní munice.
O události informoval i tehdejší tisk, ovšem podrobnější zprávy si bylo možné přečíst až o několik dní
později, protože bylo úředně zakázáno se zabývat podrobněji „tímto neblahýmpřípadem“. Poměrně detail-
ní popis krvavé události o devět dní později uveřejnila
Národní politika
ve svém sobotním vydání pro Prahu.
V pátek 11. listopadu 1921 zatklo četnictvo v Kraslicích 22 osob pro neuposlechnutí svolávacího rozka-
zu, načež ostatní záložníci jak v Kraslicích, tak i v celém okrese narukovali. O čtyři dny později byla naříze-
na demobilizace ročníků 1896 a starších a bylo zrušeno stanné právo. 17. listopadu odešlo z Kraslic vojsko
a 20. listopadu byla nařízena všeobecná demobilizace vojska.
Jedna z prvních zpráv o událostech v Kraslicích
v Národní politice.
