25
časopis obyvatel a přátel Sokolovska
la kraslické továrny a vyzývala dělníky ke stávce
i k protestu proti nařízené mobilizaci. V poledne
se na náměstí shromáždil dav 4 až 5 tisíc osob z ce-
lého okresu a stroje v továrnách zůstaly vypnuté.
Dav u budovy okresní politické správy protestoval
proti republice, proti prezidentovi i proti mobiliza-
ci. Projev střídal projev. Na věži děkanského kostela
vyzváněl zvon jako na poplach. Zdejší četníci ne-
mohli zakročit, protože byli jen čtyři! V podvečer
byly vylepeny mobilizační vyhlášky, které však byly
ihned strhávány. Kraslická okresní politická správa
aby udržela klid a pořádek ve městě, obrátila se
poté s prosbou o vyslání vojenské jednotky na zem-
ské politické presidium v Praze. Presidium asistenci
přislíbilo, doporučilo ale obrátit se na posádkové
velitelství v Chebu.
Po nejasnostech týkající se času příjezdu vo-
jenského asistenčního oddílu, vystoupili na kras-
lickém horním nádraží kolem páté hodiny od-
polední příslušníci 3. roty pátého hraničářského
praporu. Početný dav se dozvěděl o plánovaném
příjezdu oddílu a na nádraží na něj již čekal. Když
vojenská jednotka vystoupila z vlaku, zaútočili
rozezlení demonstranti na 38 vojínů a dva důstoj-
níky sprostými nadávkami, výhružkami a také
kamením. Proti vojákům byli úmyslně postaveni
do cesty ženy, děti a invalidi, takže vojsko muse-
li postupovat oklikou do města. Jednotce velel
nadporučík Rudolf Pilát. Mužstvo zachovávalo
zpočátku klid, disciplínu a rozvahu. Asi 30 vojáků
pozvolna postupovalo směrem do středu města
s velitelem a vzadu je jistili ostatní vojáci i jedním
kulometem a nadporučíkem Vlachem, kteří šli
pozpátku. Nedaleko kostela, v Kostelní ulici se
demonstranti pokusili jednotce znemožnit další
postup směrem na náměstí. Vojáci se na chvíli zastavili. Velitel Pilát poté vydal rozkaz
„Na ruku zbraň“
,
přesto neustále vyzýval mužstvo ke klidu a rozvaze. Při následném vyjednávání bylo dohodnuto, že další
postup bude jednotce umožněn pouze v případě, sejmou-li vojáci ze svých pušek bajonety. Když se tak
stalo, vrhl se dav na vojáky, počal je tlouci a tahat se s nimi o pušky. Nadporučík Pilát byl napaden, udeřen
cihlou do obličeje a vržen na stěnu domu. Tehdy již většina vojáků byla poraněna od kamenů a někteří
i pobodáni. V tom okamžiku však padly dvě střelné rány. Jedna z domu, před kterým byli vojáci davem
sevřeni, a druhá z protějšího domu Länderbanky. Útoky vzbouřenců ještě zesílily. Hned na to zavelel nad-
poručík Pilát:
„Třetí rota pal!“
Vydaný rozkaz zaslechlo jen několik nejbližších vojáků, ostatní začali střílet,
až když padly první výstřely. Z pušek bylo vypáleno asi 70 až 80 ran a střelba trvala asi 7 vteřin. Při střelbě,
nastalém zděšení a zmatku, se dal dav na útěk a rozprchl se do všech přilehlých ulic. Na zemi zůstalo
Oznámení omobilizaci v celostátním tisku.
