23
časopis obyvatel a přátel Sokolovska
Zde jako horník rozvíjel ve 30. letech protifašistickou činnost a rozhodl se vstoupit do DSAP (ně-
mecká sociální demokracie), ve které působil jako tajemník okresního výboru v Duchcově. Významně
se účastnil veřejného života místních občanů, organizoval zde například oddíl republikánské protifa-
šistické gardy, tzv. „Rote Wehr“, který čítal v roce 1938 okolo padesáti členů.
Po zabrání pohraničí odchází Otto Pichl do vnitrozemí, pracuje při stavbách cest a 14. března 1939 při-
jíždí do uprchlického tábora ve Světlé nad Sázavou, přes který emigruje do Dánska, odtud do Švédska (zde
opět pracuje jako sklář) a později do Anglie. Dne 7. ledna 1944 přijel ze Stockholmu na britské ostrovy, aby
ve Skotsku absolvoval speciální kurz SOE (Special Operations Executive, Oddělení pro zvláštní operace
britské zpravodajské služby MI6), ke kterému byl vybrán již zřejmě ve Švédsku. Ke dni 24. ledna 1944 je po-
prvé evidován v pramenech této organizace.
„I když má problémy se čtením v mapě a porozumění Morseovy
abecedy, je Pichl dobrý a nadšený a jeho energie a motivace, navzdory jeho věku, byla vyčíslena na 100 %“
. Tak
hodnotí britské prameny výcvik O. Pichla.
V průběhu roku 1943 se v hlavě Wenzela Jaksche (vůdce emigrace demokratických sudetských
Němců v Británii) zrodil plán Operace Albert, o jejímž přesném cíli a účelu se toho dnes mnoho neví.
Zřejmě mělo jít o výsadek složený z bývalých československých státních příslušníků německé národ-
nosti do oblasti odtrženého pohraničí, aby zde navázali kontakt s místními antifašisty a případně se
podíleli na akcích směřujících proti nacistickému režimu. Jaksch zřejmě takovou akcí chtěl vylepšit
pozici československých Němců a zabránit tak jejich hrozícímu odsunu z budoucí osvobozené re-
publiky.
V polovině dubna 1944 se tedy tříčlenná skupina ve složení Ernst Hoffman, Otto Pichl a Albert Exler
přepravila na Gibraltar, odtud do Alžíru a poté na Sicílii. Začátkem května měla být skupina vysazena
na území bývalého Československa (prameny se liší v datu seskoku – někde je uváděno datum sesko-
ku v noci z 3. na 4. 5. a jindy 9. 5. 1944). Přesné místo seskoku není známo, protože prameny uvádění
buď okolí Ústí nad Labem, nebo až území východního Německa. Pravděpodobnější je však první va-
rianta, čemuž napovídá i tragický konec Otto Pichla, jenž 31. srpna 1944 v Ústí nad Labem v obklíčení
gestapem zvolil sebevraždu použitím ampulky s jedem. Nacisté mu poté oddělili hlavu od trupu,
uložili do nádoby s lihem a tímto způsobem týrali při výsleších jeho rodinné příslušníky.
Dnes již zapomenutý osud O. Pichla připomíná pouze vy-
ryté jméno na pomníku obětem druhé světové války v Du-
chcově. Stálo by tak možná za zvážení o uctění jeho památky
v rodné obci třeba ve formě pamětní desky, nejen proto, že
byl v necelých 48 letech nejstarším československým výsad-
kářem!
I osud dalšího člena skupiny Ernsta Hoffmana je údaj-
ně spjat se Sokolovskem, ovšem v tomto případě se jedná
spíše o chybu. Narodil se v krušnohorských Abertamech
4. září 1912. Stejně jako Pichl se angažoval v DSAP a v únoru
1942 připlul ze Stockholmu do Londýna. Někdy v létě 1944,
po seskoku, byl zatčen gestapem a 29. listopadu 1944 po-
praven. U jeho osobní složky je napsáno místo smrti Gras-
litz (Kraslice), to je však podle autora nepravděpodobné.
Nesmyslnost potvrzuje ve svém rozhovoru pro čs. exilový
sociálně demokratický list „Právo lidu“ z roku 1987 třetí muž
z operace Albert Exler, jenž uvádí, že Hoffman byl popraven
v Torgau, což se Exler dozvěděl až po válce.
Ernest Hoffman.
