18
SOKOLOVSKO
dorazil do Sokolova podplukovník Malý, v pramenech vystupující jako velitel praporu RG-XIV, jenž byl
součástí pražského pluku RG 1 ALBATROS. Podplukovník Malý zde zřejmě převzal i velení nad muži,
kteří již ve městě pobývali.
Také on se potýkal s nedůvěrou amerického velení, které mu napřed přislíbilo ubytování v místním zám-
ku, poté však příslib zrušilo a gardisté museli zůstat na nádraží ve vagónech (dle vyprávění bývalého člena
RG Václava Hniličky měli spát ve falknovských kasárnách, kde byl za války umístěn lazaret pro sovětské zajat-
ce, to však kvůli všímodmítli a vrátili se do vagónů na nádraží). Sámpodplukovník Malý však přiznává důvod
americké nedůvěry a odhaluje neutěšený stav některý oddílů RG:
„Ve Falknově zůstala kulometná rota a dvě
čety. Většina mužstva těchto jednotek jsou lidi, kteří tu jsou s úmyslem rabovat a drancovat, vojensky naprosto
bezcenní. Asi dvacet individuí jednotku zkazilo tak, že se k bojovému úkolu naprosto nehodí, jsou nezpůsobilí,
strážní službu konají nedbale a o vojenské službě a kázni nemají ani ponětí. Americké jednotky jsou proti RG zau-
jaty a jmenují nás za neregulérní vojsko. V Lokti byla jednotka RG jiného praporu odzbrojena…Veměstě Falknově
neberou Američané přítomnost RG vůbec na vědomí. Páska RG je tím nejhorším doporučením. Chování Němců
vyzývavé… Velitelství chybí elegantní a hezké české tlumočnice anglického jazyka a anglicky mluví důstojníci,
kteří znají mentalitu Američanů a jejich životní standard. Po mém soudu za těchto předpokladů by se utvářela
situace jistě v náš prospěch.“
Dle záznamů Okresní správní komise ve Falknově čítala jednotka zdejší RG na 180 mužů.
2. června doráží do Nového Sedla (13 mužů) a Jehličné (7 mužů) jednotka ŽELEZO jako další posila v oblasti.
45mužů této jednotky dojelo týž den i do Sokolova a posílilo tak zde již přítomné československé síly. 6. června
se však oddíl ŽELEZO počal ze západního pohraničí stahovat a v následujících dnech byla většina jeho přísluš-
níků začleněna do nově vytvořeného Sboru národní bezpečnosti.
Zatímco oblast bývalých okresů Falknov a Loket byla brzy po skončení války oblastmi se silnou přítom-
ností vojenských a bezpečnostních orgánů, amerických i československých, území východně a severový-
chodně od Kraslic směrem na Nejdek bylo tuto dobu prakticky územím nikoho. Vedla tu sice demarkační
linie, ale nebyla zde přítomna ani americká, ani sovětská armáda, ty sem jen občas vysílaly průzkumné
hlídky. Teprve od poloviny května se tu začaly objevovat první československé jednotky. 28. května ob-
sazuje část oddílu ŽELEZO (označený jako prapor ZB I, pod velením kapitána Sojky) Nejdek, kde vystřídal
jednotku plzeňské RG, dále Rolavu, Jelení, Krásnou Lípu, Chodov a Starou Roli. Gardisté tu spadali pod
velení 38. pěšího pluku s velitelstvím v Kyselce, jehož vojáci na Nejdecku také působili. Kromě nich se
do oblasti dostávali i četníci z velitelství v Plzni a působili tu i partyzáni z oddílu Pěst – partyzánského
oddílu, jehož příslušníci poměrně nekontrolovatelně a často násilně působili v celé oblasti severozápadní-
ho pohraničí na severovýchod od Kraslic
(stížnosti na jejich chování měla i celá řada
československých správních orgánů). Ob-
last okolo Krásné Lípy, spadající do zmíně-
ného „území nikoho“, se stala v tyto dny
dějištěm tragického dramatu, jaká tehdy
bohužel zažily desítky měst a obcí po ce-
lém pohraničí a která byla smutným zavr-
šením staletého česko-německého soužití
v jednom státě.
6. června 1945 bylo u obce Krásná Lípa
zastřeleno deset internovaných občanů
německé národnosti z obcí Krásná Lípa
a Milíře. Byla to údajně odveta za to, že
Pomník deseti zastřelenýmněmeckýmobyvatelůmu Krásné Lípy.
