13
časopis obyvatel a přátel Sokolovska
se u jednotlivých šlechticů značně různily. Zatímco s nejvyšším pražským purkrabím táhlo 200 pěších
a 12 vozů, pozdějšího podkomořího rytíře Jakuba Kyšperského z Vřesovic doprovázeli pouze dva pěšá-
ci. Obléhání započalo 22. července 1505. Bohužel přesně nevíme, jaké pozice v okolí Lokte toto vojsko
obsadilo. Dozajista zablokovali přístup k jediné loketské městské bráně. Rovněž mohli obsadit okolní
vrchy a vybudovat si zde obléhací tábory. Potvrdit či vyvrátit tuto mou domněnku by v budoucnu mohl
jedině důkladný terénní průzkum. Víme pouze, že pozice oblehatelů byly opevněny jakýmisi baštami.
Oblehatelé loketský hrad sice odstřelovali, leč jejich střely svůj cíl mnohdy minuly, pročež si Šlikové
z oblehatelů tropili posměch. Mnozí z vojska oblehatelů dokonce zběhli. Oblehatelům záhy přišla
na pomoc vojska pražským měst. Pražští spojenci se cestou k Lokti zmocnili Šliky ovládaných Karlo-
vých Varů, které odevzdali do správy křivoklátskému purkrabímu Jiřímu z Násilé. Šlikové Šebestián,
jeho bratři Kviryn a Albrecht a jejich strýc Mikuláš z Falknova obléhání úspěšně vzdorovali až do
28. září 1505. Nakonec ve strachu ze ztrát uzavřeli s oblehateli příměří. Všichni Šlikové se v březnu
následujícího roku usmířili se svými protivníky, tedy many, loketskými a varskými měšťany, Pluhy
z Rabštejna a Gutštejny. Šebestián se pak rozdělil o Loket se svými dvěma zmíněnými bratry. Poté
nastal v Lokti na čas klid, ale ne na dlouho. O několik let poté Šlikové opět zasahovali do práv manů
a jednoho z nich, Kryštofa Hertenberka, dokonce zastřelili. Mnozí z příslušníků loketských manských
rodů již Šliky natolik nesnesli, že se z Loketska vystěhovali. Vzpurnost Šliků dosáhla vrcholu roku 1547,
kdy se zúčastnili povstání proti králi, v důsledku čehož o Loket přišli.
Jan Boukal
Hrad Loket. Foto J. Boukal.
