10
SOKOLOVSKO
Flossenbürg a následně bylo v por-
celánce zaměstnáno 200 (v roce
1943) – 600 (v roce 1944) žen.
Po válce pak areál tábora sloužil
jako internační středisko německé-
ho obyvatelstva.
I když porcelánkám na Sokolov-
sku není věnován na výstavě žádný
panel, neznamená to, že by ve zdej-
ších továrnách nebyla práce vězňů
a zajatců využívána.
Pracovní zajatecké tábory na So-
kolovsku byly organizačně pod-
řízeny Stalagu XIII B v bavorském
Weidenu. Na vedení Stalagu se ob-
racely jednotlivé firmy v regionu a dle jejich žádostí a dle možností jim pak byly přidělovány pracov-
ní komanda zajatců. Většinu zajatců tvořili od vypuknutí války mezi Německem a Sovětským svazem
v roce 1941 sovětští vojáci, ale vedle nich se bylo možno setkat i se zajatci francouzskými, britskými,
americkými, polskými, jugoslávskými, belgickými, holandskými a po ukončení spojenectví mezi Ně-
meckem a Itálií v roce 1943 také italskými. Zajatci žili v hlídaných táborech, odkud mohli vycházet pou-
ze na propustky, byla jim kontrolována pošta, za práci dostávali jen minimální mzdu (jejich plat byl
na úrovni 60 % německého dělníka a následně jim byl srážen poplatek za ubytování, stravu, ošacení
Dělník a dělnice ze zemí SSSR při výrobě porcelánu.
Porcelánové výrobky továrny Hescho.
