8
SOKOLOVSKO
8 dělníkům). Do konce roku 1957 se počet
Bulharů pracujících v Dole Dukla snížil na 66,
do května 1958 na 58 osob. Nicméně stížnosti
na mzdovou politiku se stále množily, protože
zástupci odborové organizace bulharských
dělníků zjistili v červnu 1958 v Dole Dukla, že
podnik sice jim srazil ze mzdy částku k odeslá-
ní do Bulharska, ale ta nebyla dosud odeslána.
Do prosince 1958 do doby ukončení pracovní
smlouvy zůstalo v podniku pracovat 29 či 30
osob, které pak odešly k Pozemním stavbám
Cheb. V lednu 1959 řešila mzdová účtárna vyúč-
tování mezd těch Bulharů, kteří odjeli do vlasti
nebo se nevrátili z dovolené. Jednalo se celkem
o 14 osob, podnik každému zadržoval 230 ko-
run pro případ, že by se nevrátili zpět. Odbor
pracovních sil Okresního národního výboru So-
kolov nařídil dne 7. 1. 1959, že má podnik poslat
na jeho účet tuto zadržovanou částku, celkem
se jednalo o 3 220 Kčs.
Bulharští dělníci pracovali i v dalších pod-
nicích sokolovského revíru. Plnění stavebních
úkolů zejména v lomových provozech zajišťoval
národní podnik Báňské stavby Sokolov, z jeho
stavu 573 dělníků tvořili přechodní zaměst-
nanci dokonce 31%. V září 1957 mu přijelo pomáhat 51 bulharských dělníků, obývali zámek Chlumek
u Dasnic, kde jim vařil jejich kuchař. Osobní ochranné pomůcky pro práci jim byly přiděleny. Při kontrole
jejich evidence ve dnech 18. a 19. 9. 1957 bylo zjištěno, že je podnik dosud nepřihlásil do evidence odbo-
ru pracovních sil okresního národního výboru a že jejich evidence měla být vedena odděleně. Kontrola
stanovila termín řádného přihlášení do 25. 9., zlepšit evidenci do 30. 9. a podnik měl zajistit zásobování
jídelny potravinami. Do konce roku 1957 se počet Bulharů v podniku snížil na 29, v listopadu 1958 praco-
valo již jen 18 osob, tři Bulhaři odešli do vlasti a dva se nevrátili z dovolené. Leč roku 1959 nastoupili nově
do práce zase čtyři Bulhaři. Posledním podnikem sokolovského revíru, který dočasně využil práci Bulharů,
byl národní podnik Důl 25. únor v Novém Sedle. Ten od února do konce března 1958 zaměstnal v dole
Jednota celkem 16 cizinců, protože pro ně státní statek Petrohrad, kam byli přiděleni, neměl v zimě práci.
Bulharští pracovníci pomohli sokolovskému revíru plnit úkoly ve dvou etapách, v roce 1948 a v letech
1957-1958. V srpnu 1957 nastoupili hlavně na hnědouhelné lomy Gustav a Libík, zdá se však, že byli pře-
kvapeni těžkou prací v povrchových provozech. Část z nich se nevracela z dovolené. Protože vykonávali
méně kvalifikovanou práci, dostávali i poněkud nižší mzdu, například čistý výdělek pana Michala Minkova
Damjanova činil od září do prosince 1957 v průměru 1234 korun, kdežto průměrná hrubá mzda v podniku
byla vyčíslena na 1745 korun. Zprvu podnik Bulharům nevyplácel ani požitky, na které měli nárok a mno-
žily se jejich stížnosti ohledně dalších oblastí. Ženatí pociťovali odloučení od svých rodin. Nebylo řešeno
ani využití jejich volného času po pracovní době. Přesto menší část Bulharů splnila svou pracovní smlouvu
a pracovala zde až do konce roku 1958, jednotlivci i v roce následujícím.
Petr Beran
Část seznamu bulharských dělníků v závodě Gustav, 1957.
