39
časopis obyvatel a přátel Sokolovska
fotografií, které už chtěla paní Lýdie dokonce spálit, tak mnoho informací a příběhů, zajímavých jistě ne-
jen pro místní historiky, například, jak Jan Sopper spolu s H. Reichenauerem vysídlili do tehdejšího SRN.
Nikdy se o tuto životní kapitolu jejího manžela a švagra nikdo nezajímal. Nenašel se v našem kraji dokonce
nikdo, kdo by se snažil jejich (dnes moderní) silovou parterní akrobacii alespoň napodobit, což je samo-
zřejmě velká škoda, a proto vyzývám místní média a dokumentaristy k urychlené záchraně jedinečných
momentů a poutavých historek z těchto doslova studnic zážitků mezi slavnými osobnostmi z cirkusových
manéží a pódií různě po světě, které se ještě zachránit dají a které jistě nepatří mezi všední osudy.
Pavel Vaculík
Mendlovi: Tragédie habartovské židovské rodiny
Dějiny holocaustu s sebou nesou statisíce zapomenu-
tých tragických příběhů, jejichž tajemství často odkrývá-
me až desítky let po smrti jednotlivých obětí. V mnoha
případech totiž z rodin nezbyl nikdo, kdo by své příbuz-
né hledal, a tak jsou jednotlivé osudy obětí pozapome-
nuty spolu s nimi. Mnoho příběhů bez šťastného konce
lze objevit také v obcích, kde dnes žijeme. Jedním z nich
je i osud židovské rodiny Mendlových z Habartova, ně-
kdejší obce Habersbirk.
Adolf Mendl byl židovský obchodník v Habartově, kde
se mu společně se ženou Kateřinou v průběhu let 1892–
1900 narodilo pět dětí. Richard (1892), Max (1896), Marta
(1897), Berta (1899) a Emil (1900). Mendlovým se narodily
ještě dvě další děti, ty však zemřely těsně po porodu. Ži-
vot rodiny byl nejspíše poznamenán častým stěhováním,
protože záznamy o Mendlových máme střídavě z vesnic
Bukwa (Bukovany), Habersbirk (Habartov) a Lauterbach
Dorf (Čistá). Nejdelší etapu společného života však trávi-
la rodina v Habartově, kde bydlela v domě čp. 160 a kde
měl Mendl svůj obchod. Zde také rodina přečkala 1. svě-
tovou válku v letech 1914–1918. Je velice obtížné s jistotou určit průběh dospívání jednotlivých sou-
rozenců, protože záznamy se nám dochovaly jen velice kusé a dohledat jakékoliv konkrétnější zmínky
je rovno malému zázraku. Z pozdějších zdrojů ovšem víme, že obě sestry, Marta i Berta, nepracovaly,
ale byly ženami v domácnosti. Nejmladší Emil se vydal na řemeslnickou dráhu jako kožešník, což bylo
jedno z nejčastěji provozovaných židovských povolání.
Poválečné období a následná léta musela být pro již dospělé sourozence jedněmi z nejšťastnějších
úseků jejich životů. Dokladem toho jsou především jednotlivé manželské sňatky. Max Mendl se oženil
s Růženou Östereicherovou z Postoloprt a již 11. listopadu 1924 se jim narodil syn Arthur. O osm let později
se jejich rodina rozroste ještě o dceru Zuzanu. To se již píše 24. říjen 1932. Marta se provdává za Kamila
Böhma z Karlových Varů, kde 1. března 1927 spatřuje světlo světa syn Hanuš a posléze 23. ledna 1932
i další syn Arnošt. Nejdéle v rodném Habartově nejspíše zůstala druhá z dívek, Berta. Ta totiž do manžel-
Emil Mendl.
