26
SOKOLOVSKO
Při posledním měření už mrtvého stromu v roce 1994 jsme naměřili obvod kmene 375 cm a výšku
17m. Vzhledem k tomu, že od roku 1979 strom nepřirůstal, byl rozdíl v obvodu kmene naměřeného
Štaubrem (nejspíš v roce 1964) za 15 let 29 cm. Z toho lze usoudit, že pokud by strom nezahynul, do-
sáhl by v letošním roce kmen v obvodu 440 – 450 cm.
Pro srovnání uvádím několik údajů o nejvýznamnějších sekvojovcích v ČR. Sekvojovec obrovský se
v Čechách vysazuje vzácně a až od roku 1855. Tak to alespoň uvádí dendroložka A. Skalická v Květeně
ČSR (1988: 330). Dnes, po 140 – 160 letech dosahují nejstarší stromy na našem území obvodu kmene
ve výčetní výšce 4 – 6m. Nejsilnějším je strom v osadě Chabaně u Břestku na Uherskohradišťsku. Jeho
kmen dorostl v roce 2005 obvodu ve výčetní výšce 606 cm. Následuje dvojice stromů ze zámeckého
parku v Ratměřicích na Benešovsku s obvody 553 a 522 cm v roce 2010. Za zmínku stojí i sekvojovec
ze zámeckého parku v Kravsku na Znojemsku s obvodem kmene 485 cm. Některé naše staré sekvo-
jovce jsou i nápadně vysoké, i když téměř stometrových výšek těch nejslavnějších severoamerických
zástupců zdaleka nedosahují. Našimi výškovými rekordmany jsou stromy v Ratměřicích, kterým jsem
v roce 2010 naměřil 41m. Oba zde uváděné moravské stromy jsou podstatně nižší – sekvojovec v Cha-
baních má výšku 30m, v Kravsku 28m. Důvodem jsou kratší náhradní vrcholy místo původních, které
buď srazil blesk či umrzly.
Při posledním měření už mrtvého stromu v roce 1994 jsme naměřili obvod kmene 375 cm a výšku
17m. Vzhledem k tomu, že od roku 1979 strom nepřirůstal, byl rozdíl v obvodu kmene od Štaubrova
měření (nejspíš v roce 1964) 29 cm. Z toho lze usoudit, že pokud by strom nezahynul, dosáhl by v le-
tošním roce kmen obvodu 440 – 450 cm.
Jaroslav Michálek
Výstavba sídliště „U Soudu“ v Sokolově
Ihned po osvobození naší vlasti v roce 1945 bylo nutno v tehdejším Falknově řešit základní pod-
mínky pro stabilizaci života ve městě. Pozornost byla nejprve soustředěna na zásobování, základní
osídlení a obnovení chodu správy města. Velice brzy se však ukázalo, že je nutno urychleně do pro-
gramu zařadit stavební obnovu válkou poškozeného města a regionu. Podmínky stanovil zákon č. 86
z roku 1946. Jeho realizace byla v obtížných urbanistických podmínkách našeho města v počátcích
složitá. Nejprve bylo nutno zodpovědět otázky, jak pokračovat v těžbě uhlí, jehož zásoby se také na-
lézaly pod historickou částí města. Dalším omezujícím prvkem byl průběh řeky Ohře a železniční trasa
na Cheb a Karlovy Vary. Proto bylo rozhodnuto, že je nutné najít plochy, kde budou vybudována nová
sídliště bez následných překážek. Již 15. listopadu 1946 navštívilo město 25 poslanců a pracovníků
technického výboru Národního shromáždění, aby na místě posoudili, zda bude Falknov zařazen mezi
města, pro která je možno uplatnit podmínky pro další výstavbu. Po posouzení všech faktorů a krité-
rií byl vydán výměr, který potvrdil, že bytová výstavba může být zahájena. V dubnu 1947 byla započa-
ta stavební dvouletka a s ní první bytové domy a výstavba sídliště rodinných domků nad nemocnicí.
Potřeba bytů se stávala stále naléhavější, s ohledem na příchody pracovníků do zdejšího průmyslu.
Na MNV průběžně evidovali v té době 500 nevyřízených žádostí o byt. Uvažovalo se o výstavbě tzv.
„Velkého Sokolova“ pro 40 tisíc obyvatel na úpatí Slavkovského lesa. Plán se ukázal jako nereálný,
a proto byla zahájena příprava výstavby sídliště Ovčárna. Zároveň bylo rozhodnuto, že je nutno za-
stavět všechny proluky a volné parcely v centrální části Sokolova. Bylo nutno využít stávající inženýr-
