20
SOKOLOVSKO
oddílu prezidenta republiky Dr. Edvarda Beneše po dobu jeho cesty do Prahy. Z Humenného přes
Košice, Bratislavu, Brno a do Blanska jela delegace auty, poté zvláštním vlakem do Prahy, kam dorazila
16. května 1945. V hlavním městě odjela kolona složená z 34 vozů směrem na Václavské a poté na Sta-
roměstské náměstí, kde proběhlo slavnostní uvítání. Povinnosti por. Mory skončily 25. května a již 1.
června nastoupil ke Sboru národní bezpečnosti.
U SNB sloužil nejprve jako velitel I. policejního revíru v Liberci, od 1. dubna 1946 zastával funkci dů-
stojníka u Oblastního velitelství Liberec. Současně byl pověřen velením motorizovaného a přepado-
vého oddílu SNB. Tehdejší velitel SNB plk. Antonín Sameš se o něm vyjádřil následovně:
„Nadporučík
Mora jest v zájmu bezpečnostní služby pro zdejší Oblastní velitelství nepostradatelný. V době jeho činnosti
v Liberci podařila se mu celá řada úspěšných zákroků a to i v případech, jež se zdály beznadějné, zejména
při potírání zločineckých band a tlup, utvořených ze sběhů různých armád, a jeho činnost v tomto oboru
slibně pokračuje, takže doufáme, že v nejbližší době se nám podaří jeho zásluhou odhaliti několik dalších
tlup a jejich spoluviníků. Nadp. Mora je velmi oblíben u veškerého mužstva.“
Dne 3. 8. 1948 byl povýšen na kapitána, od května 1949 poté zastával post přednosty III. oddělení
krajské správy SNB v Liberci.
Karlu Morovi se čím dál častěji začaly objevovat důsledky válečných zranění, proto byl po lékařské
prohlídce v listopadu 1949 uznán neschopným služby. Z tohoto důvodu byl ke dni 30. dubna 1950
propuštěn do trvalé výslužby. V civilním životě si našel zaměstnání nejdříve jako úředník u firmy LIAZ
v Jablonci nad Nisou - Rýnovicích, poté pracoval na poště. Byl velmi vzdělaný, jeho zálibami bylo
divadlo a literatura. Zemřel 23. října 1984 v Liberci. Byl vyznamenán: 2x Čs. válečným kříž em1939, Čs.
medailí Za chrabrost před nepřítelem (9. 6. 1943), Sokolovskou a Dukelskou pamětní medailí, sovět-
skou medailí „Za vítězství nad Německem 1941-1945 a dalšími.
(Celý přepis deníku Karla Mory, stejně jako další zajímavosti k dalším bojovníkům z východní fronty a k přejmenování města
Falknov na Sokolov můžete najít v nové knize „Sokolovo – ve stínu propagandy“, kterou si můžete zakoupit u všech dobrých knih-
kupců, nebo přímo u autora na emailu
)
Jiří Klůc
Špionem proti své vůli?
V loňském roce jsme si připomenuli 70. let od skončení
druhé světové války. Během nejkrvavějšího konfliktu v ději-
nách lidstva zemřelo na 60 miliónů lidí, přičemž na německé
straně přibližně 7,5 mil. vojáků a civilistů. Mezi nimi se konce
války nedožilo i několik německých špionů. Jedním z nich
byl i Karel Richard Richter. S využitím vyšetřovacího spisu
z anglického Národního archívu jsem se pokusil sepsat jeho
životní příběh.
Karel Richard Richter se narodil v Kraslicích na konci ledna
roku 1912, kde také s bratrem a sestrou společně vyrůstali.
V letech 1918 až 1923 navštěvoval místní státní školu. Poté až
do roku 1927 studoval na gymnáziu v Mostě. Několik dalších
měsíců pak pracoval jako učeň v karlovarské pobočce firmy
Citroën. Domů se vrátil až v roce 1930 a jeho otec ho zaměst-
Karel Richter.
