12
SOKOLOVSKO
Povodeň na Ohři v Sokolově v roce 1954
Voda je nejen pro život nezbytná tekutina, ale též dravý živel, jenž dokáže nejen dávat, ale i brát.
Od pradávna tak sužovaly lidská sídla časté povodně, což byla jakási daň za to, že se lidé usazovali právě
kolem říčních toků. Ušetřen jich nebyl ani Sokolov, který za posledních sto padesát let několik takových
povodní zasáhlo. Přesto, že neměly takovou ničivou sílu jako povodně v Čechách v letech 1997 a 2002,
ukázala i zde řeka Ohře svou odvrácenou tvář.
V letech 1902 až 1905 byla uskutečněna regulace řeky v úseku od Černého mlýna až do Královského
Poříčí a zároveň i zatrubnění Rychnovského potoka. Odstraněním meandrů se tok řeky zkrátil z původ-
ních 10 079m o 2 585m. Převýšení dosahovalo v tomto úseku 10,863 metru. Během druhé světové války
pak došlo ke třem opravám levého břehu řeky přímo v Sokolově.
Co se průtokových poměrů týče, měla hladina řeky v Citicích nulový bod na kótě 402, 427m. n. m. Při
povodni z roku 1867, která byla tehdy brána jako stoletá, ukázal vodočet hodnotu 404,810m. n. m. Mezi
větší zaznamenané povodně patřily tyto:
datum
zvednutí hladiny (m)
poznámka
1867
+ 2,283
-
05. 02. 1909
+ 2,200
zatopený lom Luitpold (Antonín) a důl Boghead
06. 03. 1915
+ 1,800
u obce Tisová vystoupila řeka ze břehů
18. 01. 1918
+ 2,480
řeka vystoupila ze břehů
12. 01. 1920
+ 2,050
zatopený důl Boghead a lom Bohemie. 09.11.1928
29. 12. 1943
+ 2,350
Bohemii a Luitpold se podařilo udržet s obtížemi
11. 07. 1954
+ 2,900
průval do lomu Medard jih
15. 01. 2011
+ 3,270
všechny lomy i doly jsou již zlikvidovány
Jak je vidět, jeden z největších průtoků měla řeka Ohře právě v roce 1954, kdy došlo k zatopení lomu
Medard jih. Jak k tomu vlastně došlo?
1. července 1954 začalo deštivé počasí a prakticky v celých Čechách neustalo po celé prázdniny. Nej-
dříve se jednalo jen o přeháňky, ale ty přešly do trvalého deště se značnou vydatností. Před deštěm byl
stav na vodočtu v Citicích hluboko pod normálem na úrovni – 0,820m. Voda však začala brzy stoupat. 3.
července 1954 dosáhl stav + 0,190 m., o den později + 0,200m. Proto bylo přikročeno na jezech ke zdvi-
hání stavidel. Tím se průtok zrychlil a v období 5. – 7. července se stav ustálil na + 0,160m. V týdnu od 5.
do 12. však pršelo prakticky neustále a situace se začala rychle měnit. 10. července ukázal vodočet
+1,100m. a 11. července ve 14 hodin dostoupila hladina vrcholu + 2,900m. V tu dobu se již řeka od sou-
toku se Svatavou směrem k mostu začala vylévat z břehů a začala zaplavovat sklepy a zahrádky okolo.
Také se objevily silné průsaky vody hnědouhelnou slojí Antonín v ochranném pilíři řeky Ohře v místě
mezi „Krejcarovou“ lávkou a soutokem s řekou Svatavou. Nejsilnější průsaky se objevovaly zhruba 16
metrů pod hlavou sloje. V 17 hodin se odtrhla část uhelné stěny mezi řekou a lomem a v tomto místě se
objevila písečná čočka, z níž vytékala kalná voda. Postupně se písek z čočky vyplavoval, až asi hodinu
po půlnoci došlo k zatržení odlehčovacího koryta řeky Ohře. Zhroutilo se hlavní i odlehčovací koryto
a ze zátrhu se začala valit voda do vyrubaného lomu Medard, jenž by v tu dobu již zčásti zasypán skrýv-
kou a zbytková jáma měla objem 3 mil. m
3
. Začaly vybuchovat uhelné plyny. Kolem půl druhé ráno se
prolomilo dno řeky a vznikla 30 metrů hluboká jáma. Přitom byl do lomu stržen jez i se stavidly (býval
nad městskými mlýny v prostoru dnešního „Výběru“) a do jámy se začaly řítit i hospodářské stavby již
