4
SOKOLOVSKO
Období vlády pánů z Gutštejna nad Kynšperkem bylo sice krátké, leč poměrně dramatické. Jetřich z Gut-
štejna se snažil přetvořit Kynšperk na hospodářsky rozvinuté panství, které by jej finančně zabezpečilo.
S ohledem na jeho konfliktní povahu a problémové vztahy se sousedy nebyly jeho představy patrně re-
alizovány v plné míře. Jetřichovi bratři, kteří se stali jeho dědici, již o Kynšperk jevili pramalý zájem, který
završili prodejem panství. Ani Šlikové se však z Kynšperka dlouho netěšili. Na rozdíl od Lokte o něj sice roku
1547 kvůli své účasti na prvním stavovskémpovstání nepřišli, ale hned následujícího roku Kynšperk s králem
směnili za panství Švamberk.
Prameny:
Národní archiv, fond České gubernium-guberniální listiny, Praha (0993-1526), signatura 592.
Národní archiv, fond České gubernium-guberniální listiny, Praha (0993-1526), signatura 602.
Literatura:
Gnirs Anton, Zur Baugeschichte des alten Schlosses in Königsberg, in: Unser Egerland 32, 1928, č. 4., s. 37-41.
Jánský Jiří, Hroznatovci apáni zGutštejna, Domažlice 2009.
Pelant Jan, Města aměstečka západočeského kraje, Plzeň 1984.
Sedláček August, Hrady, zámky atvrze Království českého XIII. Plzeňsko aLoketsko, Praha 1905.
Vlasák Vladimír – Vlasáková Eva, Dějiny města Kynšperku nad Ohří, Praha 2002.
Jan Boukal
Et lux perpetua luceat eis - Ať světlo věčné svítí jim
Sokolovští katoličtí kněží v letech druhé světové války
Katolická církev stála u zrodu dnešní evropské civilizace, pomáhala ji formovat a určila do znač-
né míry její charakter. V průběhu evropských i světových dějin, kterých se stala nedílnou součástí,
však také došlo ze strany této církve k mnoha chybám, křivdám a přehmatům, jež tíží svědomí všech
upřímně věřících dodnes. Vzhledem k postupné sekularizaci evropské společnosti od 18. století
a zdemokratizování veřejného života mohlo dojít k postupnému „zcivilnění“ a určitému souznění
křesťanského náboženství a křesťanských církví s demokratickými pravidly novodobé společnosti,
výrazem čehož je i dnes patrný důraz na charitativní a lidský rozměr křesťanství v moderních složi-
tých dějinných procesech.
Jedním z mezníků v postavení katolicismu v současné Evropě byla i druhá světová válka, přičemž role
katolické církve v této době bývá dnes vnímána často rozporuplně, nejednotně, což plyne z různých po-
stojů jejích představitelů a činitelů především ve vztahu k židovskému obyvatelstvu.
Nacismus katolickou církev v nějaké zvláštní oblibě neměl, vnímal ji jako konkurenta, kterého je nut-
no sledovat a být vůči němu obezřetný, v příhodný čas si ji podřídit a posléze zcela zničit. Tažení proti
katolické církvi začalo v Německu již po nástupu nacistů k moci v roce 1933, byly zakazovány katolické
spolky a řada kněží se postupně dostala do vězení a koncentračních táborů, především za svou činnost
ve prospěch německých židů. Za všechny jmenujme například katolického politika Ericha Klausenera za-
vražděného roku 1934 oddíly SS, polského duchovního Maxmiliana Kolbeho, který se dobrovolně v kon-
centračním táboře Osvětim přihlásil na smrt, aby tím zachránil jiného vězně, či zaměstnankyni katolické
charity z německého Elberfeldu Marii Huseman, jež byla kvůli své činnosti na podporu židů spolu se svý-
mi představenými zatčena a vězněna v koncentračních táborech, mezi jinými i v Kraslicích. Je však také
pravdou, že někteří z katolických kněží, a to i vysoce postavených (například v Chorvatsku, na Slovensku
