2
SOKOLOVSKO
Kynšperk za vlády pánů z Gutštejna (1507-1523)
Starší dějiny města Kynšperka dosud nebyly v dostateč-
né míře zpracovány. Krátkou, leč nikoliv nezajímavou epi-
zodou v dějinách města je doba, kdy byli zástavními držiteli
Kynšperka páni z Gutštejna. Prvním z nich byl Jetřich z Gut-
štejna. Jetřich byl synem Buriana II. z Gutštejna a jeho man-
želky Zikuny z Ortenburka. Po otci zdědil město a hrad Chy-
še. V mladém věku se po boku Jana Hasištejnského z Lob-
kovic a několika dalších šlechticů zúčastnil cesty do Svaté
země. Po návratu do Čech a smrti své matky se ujal vlády
nad Tachovem, který však na sklonku 15. století vyměnil
za Petršpurk (dnes Petrohrad). Kromě toho získal Jetřich
do zástavy hrad Flossenbürg v někdejší Horní Falci. Jetřich
byl velmi bojovný a mezi jeho největší nepřátele můžeme
řadit rod Šliků a saská knížata. Zúčastnil se landshutské vál-
ky a po návratu z ní spolu s mnoha jinými zaútočil roku 1505 během tzv. loketské války na šlikovský Loket.
Na podzim následujícího roku se stal Jetřich zemským správcem Chebska a byl jím až do roku 1507, kdy se
tohoto úřadu vzdal. Současně zastával v letech 1506-1507 stejný úřad i Erasmus Šlik z Hertenberka, což je
velmi zvláštní. Lze vyslovit domněnku, že se v tomto úřadu střídali.
Snad již v roce 1507 získal Jetřich zápis na město a hrad Kynšperk. Přímou zprávu o tom, jak Jetřich
Kynšperk získal, bohužel postrádáme. Kynšperk byl už za časů husitských válek v zástavním držení Štam-
pachů, kteří zde sídlili až do počátku 16. století, kdy město i hrad získal na krátkou dobu rytíř Šentingár,
po němž již v držbě následoval Jetřich. Kynšperk byl na počátku 16. století vcelku malým městem, ohra-
zeným pouze palisádovým plotem a příkopy. Město však mělo kamenné brány. Osídlení se soustředilo
do bezprostřední blízkosti kostela Nanebevzetí Panny Marie. Na vrchu nad městem stával hrad, jehož
jádro tvořil třípatrový palác, obklopený hradbami a příkopem. Obvodová hradba byla dokonce arche-
ologicky zachycena Pavlem Šebestou. Existuje sice detailní popis hradního areálu z 16. století z loketské
městské knihy, jenže tento popis zachycuje hrad ve stavu po šlikovských přestavbách po roce 1523, a tudíž
jej nelze pro námi sledované období příliš využít.
Šlikové svého nového souseda příliš nesnesli, a tak Kynšperk přepadli a vypálili. Svou roli jistě mohlo
sehrát i to, že sami sebe považovali za právoplatné kynšperské pány. Šlikům patrně při přepadení města
vymohli i jiní Jetřichovi nepřátelé, krasličtí páni Elpognárové ze Šenfeldu. Jetřich chtěl vypálené město
v brzké době obnovit, a proto si v lednu 1508 vyžádal od krále Vladislava Jagellonského vydání listiny,
jež je dnes uložena v Národním archivu v Praze ve fondu České gubernium. Sepsání listiny předcházelo
osobní setkání Jetřicha s králem. Jetřich nejprve králi ukázal listiny předchozích zástavních držitelů města
a hradu, které obsahovaly informace o všech majetcích, které ke Kynšperku náležely. Nejprve ukázal list
krále Václava IV. pro Mikuláše Forstera, kterým mu tehdy byla potvrzena zástava hradu a města za 150
kop grošů. Dále ukázal list krále Zikmunda pro Enderleho Štampacha, dle něhož ke Kynšperku náleží „ffor-
baczek mali“ (malý poplužní dvůr) a dvůr Haselhof v hodnotě 100 kop grošů. Třetí listina pocházela rov-
něž od krále Zikmunda a byla určena Ondřeji Štampachovi. Dotčenou listinou připsal Zikmund k zástavní
sumě za Kynšperk 400 kop grošů, neboť Ondřej Kynšperk přestavoval a měl tak značné výdaje. Čtvrtá
listina pro Volfharta a Hanuše ze Štampachu byla vydána králem Jiřím. Jiří oběma Štampachům připsal
ke Kynšperku 200 kop grošů za zásluhy a dalších 200 kop grošů za stavební náklady. Pátou a poslední
Erb Gutštejnů.
