29
časopis obyvatel a přátel Sokolovska
Jak bylo řečeno, jádrem lokality jsou homolovité kameno-hlinité útvary, které převyšují okolní te-
rén o 0,4 až 1,2m. V současnosti je přesně lokalizováno 42 reprezentantů. Úsek hřbetu vrchu, na kte-
rém se objekty nacházejí, se pohybuje v rozmezí 592 až 633m. n. m. a návštěvníka místa jistě zaujme
výrazná pohledová vazba na město Loket. Ta je dnes umocněna prořezávkou lesního porostu.
Z dnešního dochování útvarů je patrné, že některé z nich byly v průběhu 20. století vystaveny
cílené exkavaci. Je spodivem, že výsledky těchto pozorovaných starších terénních zásahů se nijak
nepromítly do archeologické literatury a není jisté, zda vůbec existují.
Diskuze o původu vzniku objektů panovala evidentně již v roce 1864, kdy byl vyvrácen starší názor,
že se jedná o místo středověké bitvy či pozůstatku dolování, a naopak vznikl názor, že se jedná spíše
o relikty prehistorického (slovanského) pohřbívání. Situaci se evidentně nepodařilo zásadně objasnit
celé dvacáté století. Ještě v roce 1994 se setkáváme se stejně nejistým konstatováním interpretace
a odhadovaného počtu homolovitých útvarů jako v roce 1864. Památkový ústav v roce 2011 se uve-
denou lokalitou zabýval především z důvodu definování hranic památky pro zkvalitnění možností její
budoucí ochrany. S pomocí odborných kapacit katedry archeologie Západočeské univerzity v Plzni byl
vyhotoven celkový plán lokality, dohledání dalších útvarů a rovněž došlo k odborné exkavaci jednoho
z porušených objektů společně s nedestruktivním vyhodnocením reliéfu krajiny v širším okolí lokality.
Útvar se skládal převážně z homogenní vrstvy kamene, která nasedala na jemnou uhlíkatou vrstvu při
jeho základu. Patrná byla rovněž mírná deprese ve skalnatém podloží, která však nenesla žádné stopy
opracování či jiných reliktů po hloubení. Nebyl zde zachycen žádný movitý archeologický nález, například
zlomek keramiky či jiného artefaktu, který by mohl blížeji časově zařadit vznik některé z dokumentova-
ných vrstev složení.
Pomocí leteckého laserového snímkování došlo k zmapování reliéfu v bezprostředním okolí lokality,
které by bylo jiným způsobem velmi obtížně proveditelné. Samotné homolovité útvary snímkování ne-
zachytilo. Ze snímku LLS je zřejmé, že lokalita se nachází v blízkosti svazků úvozových cest, které jsou
pozůstatky po intenzivním využívání komunikace mezi Horním Slavkovem a Loktem pravděpodobně již
v období pozdního středověku. Snímek také potvrzuje, že v celém území, které pokrývá LLS, se nenachází
žádné nápadné zahloubené objekty, indikující přítomnost nerostného dobývání surovin. To potvrdil te-
rénní průzkum i konstatování p. Schmitta z r. 1864.
Problémy s interpretací „mohylovitých útvarů“ známe i z jiných oblastí Čech. Velmi podobné byly zkou-
mány na katastru obce Šumburk nad Desnou, Novina nebo Příchovice (Dohnal – Šída 2007). I tito badatelé
nedocházejí k jednoznačnému závěru a v diskuzi nabízejí několik variant vysvětlení, včetně možného způ-
sobu značení hranic historických pozemků nebo výsledku specifického hospodářského využívání území .
Fotografie jednoho zhomolovitých útvarů, č. 12.
Foto F. Prekop.
Fotografie zprůběhu exkavace porušeného útvaru
č. 19. Foto F. Prekop.
