25
časopis obyvatel a přátel Sokolovska
nebo výrazné Hradiště (+715m n. m) nad Kraslicemi. Další je vrchol Tisovec (+807m n. m) s výhledy
na jihozápad až jihovýchod a temeno plochého Sněženského vrchu (+742m n. m) s převážně sever-
ními pohledy. Všechny tyto kopce jsou na vrcholu ploché, za co nejširšími výhledy je tedy nutné pře-
cházet. A co výhledy z hřebene nad Zelenou Horou? V mapě je na konci terasovitě klesajícího beze-
jmenného hřebene vyznačeno rozhledové místo (+ 713m n. m). Ano, výhled by tu byl krásný na kras-
lické údolí, vidět by byly všechny tři popsané kopce nad Kraslicemi, jen výhledům jižním směrem,
kde jsou pod vrcholem nejprudší svahy, zastiňují remízy bříz a smrků. A tak vidět je jen Hraniční vrch
(+ 775m n. m) nad Hraničnou. Krásné pohledy jsou ale opačným směrem k severovýchodu, kde se
otevírá kopcovitá krajina s Tisovcem, vidět je do sedla mezi něj a Hradiště, a pozadí vyplňuje Špičák.
Chceme-li se podívat za hranice, můžeme zkusit Olověný vrch (+802m n. m. ), nebo Špičák, ze kte-
rého je vidět přes Bublavu dále do Německa. Daleko lepší je ale vylézt na vzdálenější Vysoký kámen
(+774m n. m), ze kterého je vidět od jihu přes západ daleko na severozápad.
Kam až jde vidět?
Opět těžká otázka s nejasnou odpovědí. Záleží na místě výhledu a především na okamžité viditel-
nosti, dohlednosti, kvalitě zraku a dalekohledu a v neposlední řadě také orientační schopnosti po-
zorovatele. Mezi dálkové pohledy z vrcholů Kraslicka převažují ty s jižně orientovanými výhledy, což
je dáno především vlastní konstrukcí Krušných hor. Mezi nejzajímavější výhledová místa, ze kterých
lze vidět do značné dálky, považuji oblast temene od bezejmenné kóty +810m n. m. po Kuželový
vrch (+783m n. m) severně nad Počátky. Nedaleký Počátecký vrch je sice vyšší, ale opět zalesněný.
Počátecké vyhlídky jsou úchvatné, směřují jižním až západním směrem, od Kuželového vrchu jsou
vidět větrné elektrárny na Ašsku a v tamním zahraničí, je vidět ašský vrch Háj, část Chebska, z jiných
míst zase dyleňská část Českého lesa a Slavkovský les, nebo přes kostelní věž v obci Kostelní údolím
Zadní Liboce na Lubsko. O oblíbenosti pohledů svědčí i lavička při jedné z mezí, kterou si tu někdo
postavil. Obdobné pohledový potenciál má Sklenský vrch (+816m n. m. ), ale kvůli jeho zalesnění
musíme sestoupit o přibližně 35 výškových metrů pod okraj lesa. Odtud se nám otevřou opět daleké
výhledy na Ašsko, Dyleňsko, ale třeba také na inverzní Sokolovskou pánev a nad ní vystupující svahy
Slavkovského lesa.
Ale co výhledy opačným, východním směrem? Tak třeba z Komářího vrchu (+951m n. m. ), respek-
tive ze svahů s kamennými moři, ze kterých se otevírá výhled přes ostrovskou část Sokolovské pánve
na Pustý zámek Doupovských hor. A v popředí tohoto pohledu z lesa krásný vrch Ptačí nad Šindelo-
vou. Právě vrchol Ptačí (+827m n. m. ) považuji za kopec s nejpestřejšími výhledy do dálek. Vidět je
z něj téměř do všech stran, i když na sever moc daleko ne, jen do blízkých lesů. Ovšem východním
směrem je tu celé Ašsko, Chebsko a Dyleňsko jak na dlani, v pohledu mezi roztroušenými stromy
je vidět celý Slavkovský les se vzdáleným Uhelným vrchem, nebo ještě vzdálenějším Třebouňským
vrchem na Toužimsku.
Daleké výhledy nejsou vždy jisté, je potřeba se na kopce vracet znovu a znovu, možná lze někdy
dohlédnout ještě dále. Pokaždé je však něco vidět a už samotné určování vzdálených horizontů nebo
z nich vystupujících kopců je okouzlující. A když zrovna není dobře vidět do dálky, stojí za to si vy-
chutnat i ty krátké vzdálenosti, zejména pohledy tam, kde se střídají lesy a otevřená krajina, jsou
návykově malebné.
Petr Krása
