8
SOKOLOVSKO
v Milířích u Tachova, v Sokolově, Jindřichovicích, Přebuzi, Oráčově
a roku 1926 byl jmenován sokolovským arciděkanem. 27. února 1941
byl zatčen gestapem a až do června 1943 pobýval ve vyšetřovací vaz-
bě v Karlových Varech kvůli podezření, že vystavoval falešné křestní
listy místním židům. Usvědčen sice nebyl, ale přesto ztratil úřad a byl
přemístěn na faru do Krásna, kde zůstal až do konce války. Poté byl
odsunut, od roku 1949 do roku 1963 působil jako farář v hornofranc-
kém Maxhütte-Pirkensee a zemřel 7. února 1966 v Regensburgu.
Po Hoppově zatčení zůstal úřad sokolovského arciděkana dlou-
hých 20 měsíců neobsazen. Teprve 1. října 1942 byl novým arciděka-
nem jmenován Eduard Fischer, do té doby farář v nedaleké Lomnici.
Jistě tenkrát netušil, že dopadne jako jeho předchůdce… Kdo vlast-
ně byl Eduard Fischer?
Narodil se 19. září 1901 v obci Nové Zvolání (tehdy Neugeschrei)
u Vejprt. 5. července 1925 byl v Praze vysvěcen na kněze a od roku
1934 sloužil jako farář kostela sv. Jiljí v Lomnici u Sokolova, kde na-
stoupil po zemřelém faráři Wenzelu Rechtovi. Lomnický farní okruh
zabíral i další obce, jako Boučí (Pichelberg), Dolní Nivy (Unter Neug-
rün), Horní Nivy (Ober Neugrün), Rozmyšl (Rossmeisl), Dolní Rozmyšl
(Deutschbundesort), Lipnici (Littmitz), Týn (Thein), Lesík (Waldl) či
Lví Dvůr (Löwenhof). Farář Fischer tu měl tedy práce vskutku hod-
ně, navíc se často staral o děti z hornických rodin, především o jejich
vzdělání a zábavu.
Obsazení československého pohraničí nacistickou armádou
a vznik války zažil Fischer také v Lomnici a podobně jako sokolovský
arciděkan Hopp pro nacismus také zrovna nehoroval. V říjnu 1942
se pak sám stal sokolovským
arciděkanem, ovšem prakticky
přesně po ročním působení byl
30. září 1943 zatčen karlovar-
ským gestapem a v prosinci poslán do koncentračního tábora
Dachau do tzv. ochranné vazby. Co bylo důvodem jeho zatče-
ní? Při pohřbu jednoho z členů místní NSDAP, který spáchal se-
bevraždu, byl tento člověk jedním z řečníků, též příslušníkem
strany, označen za zbabělce. Farář Fischer však vyzval všechny
přítomné, aby se za něho pomodlili ve jménu křesťanské lásky
k bližnímu svému. Někdo jej následně udal a jeho řeč byla po-
licejními orgány označena za
„protistátní“
a která
„vnáší neklid
aobavy mezi obyvatelstvo. “
Fischer byl označen za toho, jenž
„pokud zůstane nasvobodě, bude dále podkopávat morálku ně-
meckého obyvatelstva. “
18. prosince 1943 tak arciděkan Fischer přijíždí do Dachau,
prvního koncentračního tábora v Německu, jenž vznikl již
v roce 1933, tedy v roce nástupu nacistů k moci. Je mu tu přidě-
leno vězeňské číslo 60 589 a stráví tu takřka půldruhého roku.
Mladý lomnický farář
Eduard Fischer.
Kopie zatykače naEduarda Fischera
podepsaná šéfem RSHA (Hlavního
říšského úřadu pro bezpečnost)
Ernstem Kaltenbrunnerem.
Eduard Fischer, 30. léta.
