7
časopis obyvatel a přátel Sokolovska
Lze se domnívat, že vrchol Pfeifferovy skladatelské činnosti a veřejného uvádění jeho děl u nás na-
stal na přelomu 50. a 60. let 20. století. V Hornickém domě v Sokolově působily v druhé polovině 50.
let dva velmi proslulé amatérské orchestry – taneční a estrádní. Estrádní orchestr pod vedením Jiřího
Kuře měl větší umělecké ambice, čítal 25 hudebníků z řad pracujících, pro které musela být však díla
upravována. Kapela s velkou oblibou uváděla Pfeifferovu „Letní serenádu“ s „Rejem motýlů“. Vedle
svého běžného zaměstnání a skladatelské činnosti vedl Pfeiffer stále mládežnický dechový orchestr
v Habartově. V roce 1957 se po převzetí tamního Domu kultury do správy závodního klubu ROH
Dolu Dukla a po jeho provedené rekonstrukci podstatně zlepšily podmínky pro osvětovou činnost
v obci. Bohatě se rozvinula práce více kroužků např. loutkářů, divadelníků i hudebníků. Dechovou
kapelu mladých dirigoval Pfeiffer a taneční orchestr Adolf Friček. Představitelé veřejného života již
nemohli přehlédnout Pfeifferovu aktivitu, a proto byl úspěšný autor na okresní konferenci kulturních
pracovníků konané v prosinci 1958 v Sokolově odměněn za aktivní budovatelskou a skladatelskou
činnost a za výchovu nového dorostu, a sice společně s estrádním orchestrem Domu kultury. Dne 18.
12. 1958 byl pak v Domě kultury v Sokolově uspořádán koncert Karlovarského symfonického orches-
tru za řízení Jaroslava Gottharda, na němž vedle děl hudebních velikánů Beethovena, Čajkovského
a Chačaturjana zazněla i nová skladba Otty Pfeiffera – suita pro smyčcový orchestr „Taneční odpoled-
ne v kulturním domě“. Sólistkou koncertu se stala mladá klavíristka Mirka Pokorná. Do září 1959 složil
skladatel dle svého vyjádření na 60 menších i větších skladeb.
Po smrti sovětského diktátora Stalina nastalo v zemích socialistického tábora jisté uvolnění. V dub-
nu 1956 se konal II. sjezd Svazu československých spisovatelů, v jehož průběhu se někteří umělci
(Jaroslav Seifert, František Hrubín) odvážili požadovat více tvůrčí svobody, aniž by byli svázáni propa-
gandou režimu. Tyto názory striktně zamítli komunisté na svém XI. sjezdu KSČ v červnu 1958 a na čer-
ven roku 1959 svolali sjezd socialistické kultury, který se snažil učinit z kultury opět poslušný nástroj
strany. Dne 27. 6. 1959 uveřejnil v hornickém tisku Československý horník hudební skladatel Otto
Pfeiffer informaci o sjezdu. Citoval větu, že nestačí jen socialismus jako existující systém přijímat, ale
žít s ním a tvořit pro něj. Dále zdůraznil, že tento fakt si musí plně uvědomit zvláště tvůrčí pracovníci
Hudba O. Pfeiffera v roce 1960.
