5
časopis obyvatel a přátel Sokolovska
Syn Otto se narodil dne 4. ledna 1907 v Ha-
bartově, navštěvoval obecnou školu v Lítově
a poté tři roky měšťanku v nedalekém Kyn-
šperku nad Ohří. Dospíval v krutém čase první
světové války za velkého nedostatku. Přestože
se dobře učil a projevoval silný zájem o hudbu
(i jeho jméno odkazuje k hudbě – Pfeifer znamená v němčině pištec), v hornických rodinách nebyly
peníze, a proto musel jít jako jeho otec vydělávat na šachtu. Později uvedl: „Nebylo ani pomyšlení,
abych mohl jít studovat hudbu.“ V 16 letech, dne 26. března 1923 nastoupil jako dělník na povrcho-
vém lomu Libík v Habartově, v letech 1932–1936 pracoval ve vyšší pozici jako vážný v lomu Medard
ve Svatavě. Od roku 1936 až do válečného roku 1943 pak pracoval jako mistr na váze dolu Anežka
v dnes již zaniklé Lískové u Svatavy. Dne 18. 6. 1932 se oženil se svou vrstevnicí paní Teodolindou (nar.
8. 10. 1907), oba manželé obývali dům čp. 57 ve svatavské osadě Davidov.
Otec jej podporoval v zanícení pro hudbu a pan Otto později sdělil:
„Otec mi našel učitele hud-
by ve starém havíři Eikanovi. A tak jsem ve dvanácti letech vzal poprvé do ruky housle. Byl jsem nadšen
a (prý) za čtvrt roku jsem složil svou první skladbu Etudy pro dvoje housle“.
Mladík se stále jako samouk
hudebně vzdělával, dle Josefa Weinmanna se učil na violu a trubku v hudební škole v Bečově a měst-
ské hudební škole v saském Mylau, od roku 1931 navštěvoval po zaměstnání čtyři roky soukromou
hudební školu profesora Dienela v Chebu a již tehdy dirigoval hudební soubory horníků v Habartově
a Chlumu Svaté Maří a komponoval své první skladby. Náměty bral ze života havířů, kteří mu byli blíz-
cí, a z okolní přírody. K jeho raným dílům patří „Lesní symfonie“, symfonická báseň „Zdař Bůh“, „Me-
lancholická symfonie“ s „Koncertem pro cello a orchestr.“ „Lesní symfonii“ uvedly v premiéře lázeňské
orchestry ve Františkových Lázních a Karlových Varech v roce 1932. „V Lesní symfonii“ promlouvalo
kouzlo přírody Karlovarska zejména ve druhé větě a v závěrečném finále bylo vyznání lesům a lesním
potokům. V roce 1934 byla uvedena jeho symfonická báseň „Zdař Bůh“ s námětem z rozsáhlého reli-
éfu Jeden den horníka na Hornickém domě v Sokolově. Úkol člověka a jeho odpovědnost vůči lidské
společnosti bylo námětem „Melancholické symfonie“, jež byla uvedena v roce 1935 též ve Františko-
vých Lázních. Tyto skladby dobře hodnotili posluchači a v soudobém tisku i hudební kritici.
Pfeifferovy hudební schopnosti oceňovalo i vedení dolu, kde pracoval, protože doly mívaly své de-
chové kapely. V roce 1939 se Pfeiffer stal zástupcem vedoucího malé hornické hudby na dole Anežka
v Lískové. Osazenstvo dolu čítalo tehdy po Mnichovu a připojení našich pohraničních území k nacistické
říši 204 horníky, všichni byli členy nacisty sjednocené odborové organizace Deutsche Arbeitsfront (DAF)
a více než polovina z nich vstoupila do nacistické strany NSDAP. Jejím členem se stal i Otto Pfeiffer. Lze
však věřit, že jen formálním. Podílel se na mnoha hudebních vystoupeních, např. sestavil program a účin-
koval v hudebním i pěveckém souboru společenského večera horníků dolu Anežka, konaném dne 30.
3. 1941 v Lösslově hostinci v Lískové. Hornickou dechovku doplnili i cizí hudebníci, takže čítala 14 členů
a totéž platilo pro pěvecký sbor s 15 členy a dvěma sólisty. Není doloženo, že by se podílel na další vel-
ké akci firmy, a to slavnosti ke 150 letům trvání společnosti dne 3. 1. 1943 za účasti místních pohlavárů
a župního vedoucího Konráda Henleina. Na slavnosti vyhrávala Lösslova hornická dechovka. Vzhledem
k pro Německo nepříznivém průběhu války musel i hornický odborník Pfeiffer dne 30. 3. 1943 narukovat
do německé armády, po skončení války ale nepadl do zajetí a mohl se vrátit domů.
Nicméně v osvobozeném Československu nastalo účtování s provinilci a pro osoby německé národ-
nosti nová situace. Byl jim zkonfiskován majetek, ztratily občanská práva, byly podrobeny řadě diskrimi-
načních opatření a v letech 1945-1947 bylo zorganizováno vysídlení velké části německého obyvatelstva
do okupovaných zón poraženého Německa. Na Sokolovsku vznikl v roce 1946 ze znárodněných kapita-
Podpis Otto Pfeiffera.
