2
SOKOLOVSKO
Ondřej Sekora a jeho kulturní patronát nad okresem Sokolov
Ondřeje Sekoru (1899 - 1967) známe jako významného spi-
sovatele, žurnalistu, kreslíře, grafika, ilustrátora, karikaturistu
a entomologa. Jeho život byl velmi barvitý, podobně jako
osudy mnoha jeho vrstevníků. Zažil dvě světové války, první
republiku, dobu protektorátu, kdy byla jeho židovská man-
želka přesídlena do Terezína a on musel strávit poslední dva
válečné roky v německých pracovních táborech, a poválečné
budování socialismu. Po první světové válce studoval práva
v Brně, ovšem studií po nepovedené státnici zanechal. Roku
1921 nastoupil jako sportovní referent a kreslíř do brněnských
Lidových novin. Jeho literární a výtvarná tvorba se vydala
zvláštní cestou – od sportovního redaktora přes publicistiku
k oblíbenému dětskému autorovi, od portrétní karikatury až
k humoristické kresbě, politické karikatuře a knižní ilustraci
i s odklony do oblasti volné kresby či malby. Sekora se také
stal průkopníkem komiksu, který se tehdy nazýval „humoris-
tické sériové obrázky“. Překračoval hranice oborů a nezapadal
do kontextu dobových uměleckých proudů. Zároveň, v sou-
vislosti s jeho činností sportovního redaktora, se obecně po-
važuje za zakladatele českého rugby. V časopise Sport vydával a ilustroval pravidla tohoto sportu. Byl
trenérem ragbyových družstev Moravská Slávie v Pisárkách a AFK Žižka Brno, které pod jeho vedením
v roce 1926 sehrály v Československu vůbec první ragbyové utkání, vytvořil českou ragbyovou termino-
logii
(Rugby, jak se hraje a jeho pravidla - 1926, překlad z francouzštiny)
. Byl také aktivním rozhodčím, řídil
například první zápas RC Sparta Praha a RC Slavia Praha.
Od podzimu 1938, kdy začala působit cenzura a zmizela
politická satira, se Sekora věnoval humoristické kresbě. Doba
okupace českých zemí znamenala nové strázně. Kvůli původu
své ženy musel svou práci r. 1941 opustit. Přežíval díky nakla-
dateli Hokrovi, který mu vyplácel zálohy na budoucí reedice
o Ferdovi. V tu dobu se také věnoval malbě. Aby uchránil ro-
dinu od deportace, nechal pokřtít ženu i syna, ale v říjnu 1944
byl poslán do pracovního tábora Kleinstein a manželka odjela
s transportem do Terezína. Život v lágru Sekora zaznamenal
v kresleném deníku, který patří k nejautentičtějším válečným
pracím. Na kresbách zachytil těžkou práci, likvidaci tábora před
blížící se frontou, návrat do Prahy, nové soustředění pracovních
sil v Hagiboru a odjezd do lágru Osterode, spoluvězně a mno-
ho jiného. Podílel se na lágrových kulturních aktivitách, které
vnášely do světa lágrového stereotypu, zimy a hladu jisté oži-
vení. V Osterode vyrobil z brambor maňásky, napsal loutkovou
hru a se spoluvězněm Oldřichem Novým ji uváděli. Se svým
uměním neuspěl u velitele lágru Gröba, který poté, co si nechal
O. Sekora jako c. a k. jednoroční
dobrovolník, 1918.
Sekora se ženou a synem, asi 1939.
