37
časopis obyvatel a přátel Sokolovska
kladu Jindřich Gross byl na konci 15. století biskupem bamberským a v počátcích století 19. zastával úřad
würzburského biskupa Adam Fridrich Gross. Roku 1813 se stali Grossové z Trockau svobodnými pány. Rod
Grossů z Trockau žije dodnes.
3. Reinsbergové (Renšpergárové)
Jméno rodiny Reinsbergů zaznívá poprvé v písemných pramenech roku 1291. V erbu měli ve stříbrném
poli deset červených routů (kosočtverců), vzájemně propojených po dvojicích, klenotem jsou dvě lovecké
trubky (stříbrná a červená), přikrývadla jsou v týchž barvách. Rodina pocházela ze stejnojmenné vsi ne-
daleko od Freiberga v někdejším Míšeňsku. Před rokem 1452 přesídlila část rodiny do slezského knížectví
Břeh a v průběhu 17. století získali Reinsbergové inkolát v Čechách. Další osudy Reinsbergů nejsou známy.
4. Wirsbergové (Wirsperkové)
Starý francký rytířský rod Wirsbergů je doložen již ve 12. století, kdy se Wirsbergové objevují coby mi-
nisteriálové hrabat z Merana. V erbu měli stříbrnou hradbu se třemi stínkami v červeném štítu, klenotem
byla červená špičatá (uherská) čapka se stříbrným lemem zakončená pěti červenými pírky, přikrývadla
byla červená a stříbrná. Wirsbergové drželi několik hradů a statků ve Francích, ale rovněž patřili mezi
nejmocnější šlechtické rody na Chebsku, kam pronikli již v polovině 15. století. Mezi jejich majetky zde
patřily např. Skalná, Starý Rybník, Dvoreček či Chlumeček. Ve Skalné v kostele sv. Šebestiána jsou dokonce
dochovány figurální náhrobníky Wirsbergů. Roku 1615 byl Jiří Kryštof Wirsberg povýšen do panského
stavu. V 17. století však již Wirsbergové přesídlili na Tachovsko, kde pravděpodobně vymřeli.
5. Thüsselové z Taltic (Tyclové z Daltic)
Thüsselové pocházeli z vesničky Talltitz (Daltice) ve Vogtlandu, odkud na počátku 16. století přesídlili
na Loketsko. Thüsellové nosili ve svém erbu dva zkřížené zlaté rýče (popř. rýč a veslo) ve stříbrno-červe-
ném čtvrceném štítu, klenotem bylo 11 zelených kohoutích per, přikrývadla byla červená a stříbrná. Thüs-
selové se v našem regionu uplatnili zejména v oblasti správy a to jak správy duchovní (falknovský farář
Jošt Thüssel), tak správy velkých panství (Jošt Thüssel či Sebastián Thüssel). Není známo, kdy rod vymřel.
6. Rytíři z Týna – viz 1. V tomto případě se jedná o osobní erb Jiřího z Týna.
7. Metzschové
Rytířská rodina Metzschů po-
chází ze Saska, odkud se později
rozšířila do Míšeňska a Vogtlan-
du. Jejich erbovním znamením
byla modrá krokev ve stříbrném
štítě, klenotem byly dva rohy
(modrý a stříbrný), přikrývadla
byla v týchž barvách. Předky
Metzschů byli rytíři z Polnicz.
Roku 1238 získal Gotšalk z Pol-
nicz ves Mesitz (Miesitz) v dneš-
ním Duryňsku, podle které začal
psát. V průběhu 16. století se
Metzschové prosadili v různých
Erb Metzschů v Siebmacherově erbovníku a na náhrobku Jiřího z Týna.