36
SOKOLOVSKO
svazky). Karlovarský kraj je na tyto památky obzvláště bohatý, pročež je poněkud zarážející, že zde těmto
památkám dosud nebylo věnováno příliš pozornosti. Přehled o náhrobnících na Sokolovsku přinese jistě
nová publikace V. Prokopa a L. Smoly, náhrobníky Chebska a Karlovarska však budou muset na práci, která
by o nich podala alespoň základní přehled zatím počkat.
Jedním z nejzajímavějších šlechtických náhrobků na Sokolovsku je bezesporu náhrobník rytíře Jiřího
z Týna, který je zazděn z vnější strany jižní zdi lomnického kostela sv. Jiljí. V kostelní zdi mu dělají společnost
další čtyři náhrobky. Náhrobek rytíře Jiřího však zbývající předčí svou zdobností, stavemdochování a zejmé-
na svou heraldickou výzdobou, která nám umožní poznat genealogické vazby rytířů z Týna s okolní či vzdá-
lenou šlechtou. Mramorový náhrobek o rozměrech 116 x 156cm je tvořen úzkýmvnějšímnápisovýmpásem,
dále širším pásem s erby a okřídlenou hlavou andělíčka (cheruba) a velkou nápisovou deskou uprostřed.
Nápis na vnějším pásu je z celého náhrobku bohužel jeho nejhůře dochovanou části, místy je dokonce zcela
vydrolený. Tento nápis psaný humanistickoumajuskulou zní:
NACHMITTAG IST INGOTT SELIGEN…EDLE
VND EHRNV … GEORG(EN?) VON TH(EIN) … V ... DIHRN WOHLL ... DEN …
. Ve středovém pásu se pak
nachází zmiňovaná hlava andělíčka s křídly a to nahoře zcela uprostřed. Po stranách může pozorovatel ná-
hrobku spatřit v jedenácti oválech erby rodin, s nimiž měl Jiří z Týna příbuzenské vztahy. Jemu samotnému
náleží největší erb dole uprostřed. Každý erb je opatřen jménem rodu, kterému patřil. Erby ve středovém
pásu se nachází v tomto pořadí (bráno od vrcholku horního levého rohu ke spodní řádce a odsud následně
k vrcholku pravého sloupce a to z pohledu pozorovatele stojícího před náhrobkem, nikoliv heraldicky, tj.
z pozice „štítonoše“):
1. (TH)EIN 2. GROSS V. TRUK 3. REINSSBERG 4. WIRSBERG 5. THVSEL 6. … T. (=
iniciály GVT ?) 7. METZCH 8. SPARRENBERG 9. BOSEN 10. REITZENSTEIN 11. DOLAV.
S ohledem na zpo-
dobnění erbů i tyto „popisky“ není problém všechny tyto rody identifikovat. V případě erbu č. 2. naráželo
dřívější bádání na problém s identifikací rodu, kterému náležel. Vlastivěda sokolovského okresu z roku 1898
dokonce v nápise četla „Gross Unruh“ (!), aniž by bylo pochopeno, že se jedná o zkratku. V případě nápisu
u erbu č. 8. se nejspíš jedná o chybu kameníka, neboť erb nepochybně náleží rodu Sparnecků. O každém
z těchto rodů byla vytvořena drobná prosopografická studie se stručným popisem rodového erbu v jeho
barevné podobě a to na základě raně novověkých erbovníků. Při popisu erbů bylo čerpáno zejména z tzv.
erbovníků z Dírné zhotovených pro rod Vratislavů z Mitrovic a z erbovníku norimberského heraldika Johan-
na Ambrosia Siebmachera. Medailonky rodů jsou ve stejném pořadí jako výše popisované erby:
1. Rytíři z Týna (Týnarové z Týna)
Rytíři z Týna jsou poprvé zmiňováni na počátku 70. let 14. sto-
letí jako leníci Nothaftů. Jejich původ je nejasný. Erbem jim byl
dělený černo-zlatý štít, v jehož horní černé části byl při okraji
štítu uprostřed zlatý čtverec (tzv. čelo štítu), klenotem byl zlatý
špičatý klobouk se sedmi černo-zlatými pírky, přikrývadla byla
rovněž černo-zlatá. Rytíři z Týna se na počátku 16. století rozdělili
do dvou větví a to hrozňatovské a týnsko-lomnické. Obě rodové
linie na počátku 17. století značně zchudly a záhy vymřely.
2. Grossové z Trockau
Rytíři Grossové z Trockau pocházeli z tzv. Franckého Švýcarska.
Erb Grossů byl polcený (stříbrný a modrý) s červeným břevnem
uprostřed, klenotem byly dva červené rohy, přikrývadla byla červe-
no-stříbrná. Rod Grossů poprvé vystupuje pod tímto jménem roku
1287. Mnozí členové rodu dosáhli vysokých církevních postů, kupří-
Erb Jiřího z Týna.
