31
časopis obyvatel a přátel Sokolovska
Od pradávna také významně ovlivňovalo okolní krajinu a ovlivňuje ji dodnes. Ať už dříve jako feudál-
ní sídlo, nebo dnes jak místo turistických návštěv. Také jaké místo, ze kterého vychází současný envi-
ronmentální směr rozvoje území. Tímto mnohočetným ovlivňováním jsou Hřebeny v širších vztazích
provázány se svým bližším či středně vzdáleným okolím. Jak je ale toto území veliké? Jaké hodnoty lze
v něm nalézt? Abychom toto vše poznali, je nutné území pochopit opakovanými návštěvami, studovat
staré mapy, v terénu pak paměť krajiny, ale také mluvit s místními lidmi. Než si zájmové území „přesně“
vymezíme, podívejme se na jeho jednotlivé charakteristiky a hodnoty.
Přírodní charakteristika
Krajinnou matrici tvoří lesní porosty střídané spíše extenzivně obhospodařovanými loukami. Výraz-
ným určujícím znakem je nádherná říčka Svatava, přirozeně se klikatící v hlubokém údolí se strmými
svahy. Z lesů převládají kulturní smrčiny s příměsí kulturních borů, na svazích suťové lesy a v údolích
toků olšové luhy. Zejména nejstrmější svahy pod hradním ostro-
hem směřující k jihu a východu představují regionálně kvalitní
suťové lesy s bohatou druhovou skladbou dřevin a bylinným
podrostem. Tento les vynikne v jeho jarním aspektu, kdy ještě
před plným olistěním lípy srdčité
(Tilia cordata)
, jilmu drsného
(Ulnus glabra)
, javoru klenu
(Acer pseudoplatanus)
vykvete pestré
bylinné patro. Častá je tu orsej jarní
(Ficaria verna)
, později pak
ptačinec velkokvětý
(Stellaria holostea)
, při důkladnějším hledání
lez spatřit kopytník evropský
(Asarum europaeum)
nebo nená-
padnou dymnivku bobovitou
(Corydalis intermedia)
a pižmov-
ku mošusovou
(Adoxa moschatelina)
. Zajímavý je výskyt pěkné
trávy ječmenky evropské
(Hordelymus europaeus)
vázané na hu-
mózní lesy. Pod hradem kvete izolovaný porost snědku nicého
(Ornithogalum nutans)
.
Trochu samostatnou kapitolou jsou staré stromy, několik
z nich je zde vyhlášených za památné – Hřebenské lípy, Smrk
pod Hartenberkem, Borovice u Hartenberku. Bohužel do nedáv-
na památné 2 jilmy u staré cesty z Hřebenů do Krajkové uschly, stejně jako dříve jiné velké jilmy ve vsi
(podrobněji o jilmech v okolí Hřebenů pojednává Michálek v Sokolovsku 1/2012). Stejně jako staré stro-
my jsou zajímavé staré a původní ovocné sady a louky na ně navazující pestrou luční květenou.
Dalším hodnotou představuje geologické podloží celého území. To bylo předmětem několika set leté
hornické činnosti, která po sobě zanechala mnoho kilometrů důlních chodeb. Tato stará důlní díla vyhle-
dávají několik našich druhů netopýrů ke svému zimování. Tito letouni zde samozřejmě žijí i během roku,
kdy vyvádějí mladé, i když v jiném druhovém složení. Dalším významným biotopem živočichů jsou vodní
a mokřadní plochy. Zejména menší tůně či litorály rybníků osidlují čolek horský
(Triturus alpestris)
nebo
zelení skokani. Voda v řece je považována za pstruhovou. Vodní prostředí jsou obecně chápána jako cen-
ná stanoviště s větší druhovou diverzitou než okolní krajina. Především hmyz je na něj vázán v několika
desítkách druhů.
Nelze opomenout oblast kolem Ovčího rybníka, která byla ještě v druhé polovině minulého století
významnou botanickou lokalitou v širším regionálním měřítku. Dnes je její sláva sice tatam, ale stále zde
rostou některé orchideje jako vstavač
(Dactylorhiza majalis)
nebo bradáček vejčitý
(Listera ovata)
a veme-
ník dvolistý
(Platanthera bifolia)
ve vlhkých březových lesích v okolí rybníka.
Ptačinec velkokvětý kvetoucí na jaře.
Foto P. Krása.
