30
SOKOLOVSKO
V roce 1948 po tzv. „Vítězném únoru“ byly v SNB provedeny tzv. očišťovací akce, které měly ze sboru
odstranit příznivce starého režimu. V rámci této akce byl 8. 3. 1948 na dovolenou s čekatelným odeslán také
prap. František Duchek, nar. 8. 8. 1911, VS Habartov, okr. Sokolov (ZV SNB čj. 594/68-1948 IVa z 3. 3. 1948).
Bližší podrobnosti prozatím nejsou známé.
Rokem 1948 se tak začala se nová kapitola v historii našich bezpečnostních sborů, to však již není před-
mětem tohoto článku.
Josef Macke
Hřebeny jako přírodní park?
Jaký je potenciál krajiny kolem Hřebenů? Mohlo by toto území být přírodním parkem? Na to se pokusí
odpovědět tento příspěvek.
Pokud je vybraná část krajiny svou obecnou charakteristikou cennější než běžná kulturní krajina, může
být takové území prohlášeno za přírodní park, který užívá mírný stupeň ochrany před krajinářsky rušivými
vlivy. Mělo by to být území s určitým společným vývojovým rámcem, které krajinářskou pestrostí, výraz-
nějšími kulturními projevy a soustředěnějšími přírodními hodnotami jaksi vystupuje nad okolní krajinu,
a společnost se shodla na jeho ochraně. Těchto kumulovaných hodnot však nedosahuje natolik, aby moh-
lo být vymezeno chráněnou krajinnou oblastí (jako například Sokolovsku nejbližší CHKO Slavkovský les),
která v českém systému ochrany přírody představuje vyšší stupeň územní ochrany, než je přírodní park.
Ochrana přírodních parků nespočívá v nějakých přísných zákazech a omezeních, ale jedná se spíše o obec-
nou ochranu krajiny v předemnastavených limitech tak, aby zůstaly zachovány její proporce. V přírodnímpar-
ku by se tak neměly stavět výškové budovy, provádět velkoplošné povrchové změny či měnit zažitá struktura
krajiny. Představme si pod tímnapříklad velké zalesnění pastvin, či průmyslová výstavbamimo zastavěná sídla.
Neznamená to, že uvnitř přírodního parku takové prvky nejsou, neměly by však přibývat či alespoň by měly
být bedlivěji a přísněji posuzovány při jejich případnémvzniku. Především je ale přírodní park jakousi známkou
kvality esteticky hodnotnější krajiny, ve které (snad) lze vnímat větší pocit pohody. Přírodní park tak může nést
určitoumarketingovou známku území a přispívat k šetrnému udržitelnému rozvoji území.
V Karlovarském kraji nalezneme celkem 10 přírodních parků, jsou jimi na Chebsku Halštrov (rozloha
4300 ha, rok vyhlášení 1984), Český les (17200 ha, rok vyhlášení 1990), Smrčiny (6300 ha, 1990), Kamenné
vrchy (3600 ha, 1995) a Leopoldovy Hamry (s přesahem na Sokolovsko, 4000 ha, 1995), na Karlovarsku
Horní Střela (3300 ha, 1978), Jelení vrch (4300 ha, 1985), Stráž nad Ohří (3700 ha, 1985) a Zlatý kopec (1700
ha, 1995), na Sokolovsku Přebuz (9586 ha, 1980) a Leopoldovy Hamry (s přesahem na Chebsko, 4000 ha,
1986). Podrobněji se těmto přírodním parkům věnuje publikace Plzeňsko a Karlovarsko z edice Chráněná
území ČR (Mackovčin et Sedláček 2004).
Přestože na Karlovarsku přírodní parky zaujímají významnou a relativně velkou část území kraje a zahr-
nují jeho kvalitnější části, stále lze nalézt a vymezit území, která by si svým významem obecnou ochranu
formou přírodního parku zasloužila. Jedním z takových území je oblast širšího okolí zámku Hřebeny. Před
několika lety jsem se touto otázkou podrobněji zabýval v širším rámci projektů zaměřených na environ-
mentální vzdělávání při mezinárodních studentských dobrovolnických kempech právě na Hřebenech.
V následující části tohoto článku se pokusím tuto představu či vizi shrnout a nastínit.
Hřebeny. Místo původně s hradem, zámkem, poté pak zříceninou Hartenberk. Stojí na skalním ostrohu
nad řekou Svatavou sevřeném hlavními svahy hlubokého klikatícího se údolí krušnohorské říčky. Toto
místo vytváří jakýsi centrální bod celého území. Je tu odpradávna, geologického i historického, je tu stále.
