27
časopis obyvatel a přátel Sokolovska
Dne 17. září 1938 se konal v budově české menšinové školy v Sokolově smuteční akt nad zavražděnými
obránci demokracie z Bublavy, Krajkové a Habartova. Těla padlých byla následně rozvezena do míst, odkud
padlí pocházeli, a tam byli tito muži obřadně pohřbeni.
Stanice pod vládou hákového kříže 1938-1945
Po záboru pohraničí v říjnu 1938 se stal Habartov součástí Německa, spadal tedy do tzv. Sudetské župy.
Po přičlenění „Sudet“ k Říši došlo v životě místních obyvatel k mnoha změnám. Začaly platit říšskoněmecké
zákony (od 8. října 1938), korunu nahradila říšská marka (10 korun = 1 říšská marka), byla zavedena jízda
vpravo, byly také vypláceny podpory v nezaměstnanosti atd. Došlo však také k velké vlně zatýkání odpůrců
režimu, rušení spolků nebo jejich začleňování do říšskoněmeckých organizací.
S příchodem války byl zaveden přídělový systém. Byly zavedeny potravinové lístky, lístky na oděv, tzv.
šatenky a i další výrobky, např. nářadí či stavební materiál začaly být rozdělovány prostřednictvím nepravi-
delných a individuálních poukazů.
Habartovští muži byli záhy povoláváni na frontu a na jejich uvolněná místa v továrnách a na polích museli
přijít váleční zajatci a totálně nasazení ze všech koutů Evropy. Během války tak byly v Habartově a okolí zbu-
dovány zajatecké tábory pro válečné zajatce.
Údaje o činnosti a personálním obsazení stanice nejsou vzhledem k dochovaným archivním fondům za-
tím příliš známé. Jisté je pouze, že české četnictvo muselo stanici předat německým úřadům a následně
stanici opustit. Na uvolněná místa byli dosazeni četníci německé národnosti. Prozatím se podařilo zjistit, že
na stanici v tomto období s největší pravděpodobností sloužili:
- strážmistr Burkl Josef (nar. 1911, člen SdP, SS)
- strážmistr Brökl Anton, uváděno i Bröckl (nar. 1914, člen SdP, NSDAP č. 6526925, Poliz. Wachm.), který
byl v roce 1941 přeložen z Habartova do Hamburku.
- strážmistr Fischer Anton (Poliz. Beamter, Pol. Wachtm., nar. 1909, člen SdP č. 1043241), později působil
v Ústí nad Labem a 2. 12. 1942 přešel do Smržovky v o. Jablonec nad Nisou.
Četnictvo muselo řešit během válečných let i nové úkoly vzešlé z válečné situace. Ať už šlo o do-
hled nad zatemněním nebo třeba vyšetřování poslechu zahraničního rozhlasu. Byly také řešeny pří-
pady nedovoleného styku s válečnými zajatci či projevy nesouhlasu s vládnoucí NSDAP. Ve velké míře
došlo také k pronásledování předválečných komunistů a sociálních demokratů. Nacistické zlovůli se
nevyhnuli ani židé a cikáni.
V obvodu habartovské stanice víme zatím pouze o jednom případu zatčení z důvodu nesouhlas-
ného projevu s vládnoucí garniturou. Ladislaus Schreiber, narozený roku 1922, se doma u své matky
v Chlumu sv. Máří příliš neohřál. Krátce po svém propuštění z vězení v březnu 1944 byl znovu zatčen
Lidové noviny přinesly 9. 9. 1935 zprávu o kuri-
ózním případu z Habartova.
Lidové noviny z 28. 6. 1931 informují o neštěstí v Dasnicích.
