25
časopis obyvatel a přátel Sokolovska
dvě nové lokomotivy od firmy Krauss Maffei a tři staré, koupené od různých bagrových firem v Německu.
Předtím ale došlo k převratným událostem a firma s židovskými vlastníky byla roku 1941 arizována a stala
se součástí koncernu Sudetoněmecké báňské a.s. (SUBAG).
V roce 1945 došlo k dalším změnám, novým vlastníkem se po znárodnění staly Falknovské hnědouhelné
doly. Pro kolejovou dopravu ale bylo důležitější, že pro nový velkolom Gustav byl vybrán mnohem výkon-
nější rozchod 900mm. Doba malých drážek končila. Ještě do roku 1948 jezdily na svém místě, ale po roce
1948 jich bylo šest, včetně vozů a kolejí, převezeno na nově otevřený lom Jednota u Vintířova, kde kolem
roku 1954 skončily svoji životní pouť a byly sešrotovány. Nahradily je parní lokomotivy o rozchodu 900mm,
které později ustoupily elektrickým lokomotivám velkolomu Jiří.
Kde přesně byly koleje Citicko-habartovského těžařstva, není známo. Jistě postupovaly podle těžby
a přizpůsobovaly se potřebám, rozchod 720mm byl na přesuny kolejí velmi vhodný, nebyla potřebná
mechanizace. Dnes je krajina zcela od základu přetvořená a malé pilné lokomotivy nepřipomíná zcela nic.
Zůstalo jen několik fotografií, pár čísel a listin, uložených v archivu.
V přiložené tabulce je uveden přehled všech lokomotiv o rozchodu 720mm na Sokolovsku. Nedo-
chovala se žádná z nich.
Rudolf Tyller
Historie četnické stanice Habartov (2. část)
V květnu roku 1935 došlo v celém
falknovském okresu k přezbroje-
ní četnictva novou puškou vz. 33.
Staré pušky vz. 90 a 95 byly odebrá-
ny. Tuto změnu uvítali četníci jistě
s nadšením. Nová puška byla kratší
a pro službu pohodlnější. S mno-
hem menším pochopením se jistě
setkalo dřívější nařízení z roku 1928,
kterým byla zavedena tzv. služební
šavle, a bylo nařízeno její nošení
ve službě. Roku 1928 byla také pro
četníky jako součást výzbroje zave-
dená bezpečnostní přilba.
V září roku 1935 muselo habartovské četnictvo zasahovat v Habartově na statku č. 55. Rolník Ondřej
Ehm již delší čas neplatil obci vodní dávku. Starosta Anton Bitner v doprovodu obecního strážníka se
rozhodl Ehmův vodovod zapečetit. Když však starosta s obecním strážníkem došli na statek, dostalo se
jim od rodiny nemilého uvítání. Nejprve škrtili starostu a potom strážníka. Teprve když strážník pohrozil
použitím zbraně, upustili Ehmové od svého počínání. Vodovod přesto ale nedovolili zapečetit. Starosta
proto požádal o pomoc četnictvo. Četníci zatkli Ondřeje Ehma i jeho 34 letého syna Josefa a dodali je
do vazby sokolovského okresního soudu.
Zhruba od roku 1935, od vítězství SdP v parlamentních volbách, začalo v pohraničí přibývat národnost-
ních nepokojů a rozmíšek. Reakcí na tyto nepokoje a především na celkově nepříznivou mezinárodní poli-
tickou situaci byl od října 1936 vznik tzv. Stráže obrany státu (SOS), jejímž úkolem byla ochrana neporušitel-
Budova habartovské četnické stanice.
