20
SOKOLOVSKO
Vánoční betlém z ženského koncentračního tábora Svatava
V roce 1943 byl zřízen v malé obci Svatava u Sokolova (za války Zwodau bei Falkenau an der Eger)
pracovní tábor pro ženy jako pobočný tábor koncentračního tábora Ravensbrück. Od září 1944 byl tábor
přiřazen kvůli malé vzdálenosti koncentračnímu táboru Flossenbürg.
Ženy ve Svatavě pracovaly pro Luftfahrtgerätewerk Hakenfelde GmbH – dceřinou společnost firmy
Siemens. Vyráběly pod dohledem vojáků a dozorkyň SS díly pro zbrojní průmysl – cívky, spínače a měřicí
přístroje. Pro koncern Siemens byla Svatava zajímavá svojí polohou na „periférii“ Říše, a tím i lepší ochra-
nou před leteckými útoky.
Táborem prošlo do dubna 1945 cca 1300 žen registrovaných pod vězeňským číslem. Průměrný počet
žen v táboře činil cca 700 žen. Nejvíce bylo Němek, Francouzek a Polek. Mezi vězeňkyněmi byly ale také
Češky, Holanďanky, Italky, ženy ze zemí bývalého Sovětského svazu a Jugoslávie (hlavně z území dnešní-
ho Slovinska). Ke konci války prošlo táborem také hodně Romek a Židovek, hlavně z Maďarska. Pro tábor
Svatava je jmenovitě dokumentováno nejméně 80 úmrtí. K tomu je třeba připočítat neznámý počet obětí
hlavně v dubnu 1945, kdy už oběti nebyly dokumentovány v písemné evidenci. Podle historika Vladimíra
Bružeňáka mohlo být ve Svatavě až 150 případů úmrtí.
17. dubna 1944 byla nacisty do pobočného tábora Svatava zatažena Nada Blaganjeová ze Slovinska.
Podle jednoho zdroje mělo jít o zvláštní transport z „Felden“ přímo do Svatavy. (Místem je míněn Feldes
neboli Bled/Veldes v dnešním Slovinsku). Existuje ale další údaj o transportu 43 žen ze Slovinska, které
přišly 30. března 1944 do koncentračního tábora Ravensbrück a následoval velký transport 15. dubna z Ra-
vensbrücku do Svatavy, který tam dorazil 17. dubna. Je tedy velice pravděpodobné, že Nada Blaganjeová
před svým příchodem do Svatavy nejdříve byla krátce v hlavním táboře Ravensbrück.
Nadě bylo nejdříve v Ravensbrücku přiděleno číslo 34883 a později flossenbürgské číslo 51401. Odlid-
štění prostřednictvím čísla bylo důležitou součástí systému koncentračních táborů. Přesnost údajů nebyla
pro táborové písaře tak důležitá: v Ravensbrücku je Naďa zapsaná jako Nada Blagajne narozená 31. května
1921 a ve Flossenbürgu je uvedeno datum narození 30. prosince 1921. Třiadvacetiletá Nadja (Nada) Bla-
ganjeová byla Slovinka narozená v Ljublani.
Další informace k její biografii nejsou známy. Nada byla označena jako politický vězeň. Pravděpodobně
byla ona nebo její rodiče v protinacistickém odboji. O vánocích 1944 Nadja chtěla postavit betlém. Bet-
lém postavila z papíru z Němci vykradeného balíčku a z odpadového kartónu nalezeného v koši. Slepila
Betlémskou stáj a namalovala ji. Postranní stěny jsou z kartónu a stáj je kryta střechou z vlnitého papíru.
Dvojice na prvním obrázku vlevo má
na sobě slovinský kroj z oblasti Gorenj-
ska blízko Lublaně. Neprovdaná dívka má
na sobě bílý šátek (slovinsky zavijacka),
muž má holínky s viditelnými ponožkami.
Vedle lze vidět matku s dítětem. Jako čtvr-
tá osoba zleva je partyzán s puškou na zá-
dech. Když se někdo přidal k partyzánům,
říkalo se, že jde „do lesa“. Tak je nutno také
pohlížet na postavu chlapce úplně vpravo.
Vlevo od stáje lze ještě vidět starou ženu,
která je shrbená a modlí se. Má nejspíše
strach vejít do stáje.
Koncentrační tábor Svatava.
