14
SOKOLOVSKO
na národní správa. Národním správcem
byl ustanoven JUDr. Kořínek. V roce 1959
je národní správa zrušena a vzápětí dům
spadá pod konfiskaci a o půl roku pozdě-
ji je vlastnické právo na dům a pozemky
vloženo na československý stát. Ale to už
rodina Peterů v domě nebydlí. V důsledku
rozsáhlých asanací ve čtvrti Buterscheibe
a v oblasti tehdejšího náměstí Jana Šver-
my a Rooseveltovy ulice je dům v roce
1962 odstřelem odstraněn. Na místě
zbouraných domů vznikne park.
Náš čtvrtý příběh začneme na nádvoří sokolovského zámku, kde při prohlídce objevíme vystavený příč-
ný řez kmene stromu. Jedná se o řez kmene, tehdy zákonem chráněného černého topolu, stromu, který
po dlouhou dobu stával v parčíku mezi ulicemi Rooseveltova, Rokycanova a Nábřežní. Na seznamu pa-
mátných stromů byl veden pod názvem „Topol u zámeckého parku“. Jednoho dne lidé rozhodli, že strom
má svůj život za sebou. A tak zazněly pily a strom padl k zemi. Tak už to chodí. Stromy bývají nejdříve
sázeny, aby později padaly k zemi, domy jsou stavěny, aby po čase byly bourány a ulice pojmenovávány,
abychom jim, když na to přijde čas, zase dali jiná jména. I lidé přicházejí na svět a po naplnění svého času
umírají. Dnes je tam park u kruhového objezdu u Městského úřadu. Tento park vznikl z původní zahrady,
která patřila rodině Peterů. A v této zahradě a později v parku stával onen dominantní černý topol. Říkáva-
lo se, že při americkémbombardování v dubnu 1945 se v důsledku tlakových vln naklonil. Ale i přesto ještě
dalších 65 let vzdoroval s pomoci lidí svému osudu. V květnu 2010 byla ze stromu v důsledku jeho poško-
zení sejmuta ochrana a v srpnu téhož roku bylo povoleno strom skácet. Ve dnech 8. – 9. února zakvílely
motorové pily a strom padl k zemi. Je velice pravděpodobné, že vzhledem k odhadnutému věku stromu
120 let byl zasazen někým z rodiny Peterů a že byl součástí velké okrasné zahrady se vzrostlými stromy, jak
nám ukazují dochované fotografie. To se ostatně dodnes traduje i v rodině Peterů.
Skončil jeden strom a nám u tohoto padlého velikánu skončily ty čtyři příběhy, příběhy o jedné ulici,
jedné rodině, jednom domě a jednom stromě. Příběhy, které začínaly v různých etapách života města
a po kterých, až na vzpomínky, fotografie a dokumenty nezůstalo nic. Až na ten jeden kruhový řez na ná-
dvoří zámku a dnes ještě vzpomínky. Památné stromy mívají svá jména spojená s různými událostmi či
po významných osobnostech, které pod nimi na chvilku spočinuli, anebo také po majitelích pozemků,
Dům rodiny Peterů po přestavbě – 20. léta 20. století.
Dům v padesátých letech. V levé části domu byl
proražen průchod.
Dům při demolici v roce 1962. Je již vidět stavba
panelového domu v Rooseveltově ulici.
