13
časopis obyvatel a přátel Sokolovska
jednoduchá. Někdy kolem roku 1935 se vzhledem k volbám přihlásil k německé národnosti. V důsledku
této změny pak musel narukovat do wehrmachtu. Někdy v polovině roku 1944 na dovolence navštívil
Falknov. Tehdy jistě netušil, že naposledy spatřil město, manželku, svého syna Bedřicha (*1938) a dceru
Janu (*1942). Následně se dostal ve Francii do zajetí a po té se mu narodila nejmladší dcera Gerda (*1945).
Po skončení války se z obav před postihem kvůli změně národnosti do Československa již nikdy nevrátil.
V roce 1950 došlo na dálku k rozvodu. Žil v německém Hagenu, kde založil novou rodinu. Zemřel v roce
1967. Jeho bývalá manželka Vanda žila v Sokolově, kde v roce 1982 zemřela. Všichni jeho děti dosud žijí
také v Sokolově. Z rodu hojného na mužské potomky - pět bratrů v jedné generaci, je tak jediným pokra-
čovatelem rodu Peterů v Sokolově jen jeho syn pan Bedřich. Ale také posledním. Jeho rod již pokračuje
pouze po „přeslici“. Jejich matka Klára Marie přežila válečné období ve Falknově. Po osvobození Falknova
Američany, vzhledem k tomu, že ovládala řadu řečí, pracovala pro americkou armádu jako překladatelka.
V roce 1954 umírá v Sokolově. I ona byla, tak jako její manžel Franz II. nositelkou Čestného vyznamenání
za zásluhy o červený kříž s válečnou dekorací. Pan Bedřich celý život žil v Sokolově a pracoval v technic-
kých funcích v jednom velkém průmyslovém závodě v Sokolově. Někteří čtenáři časopisu Sokolovsko jej
mohou znát z bývalého televizního soutěžního pořadu „Chcete být milionářem“, který uváděl populární
Vladimír Čech. A další zajímavostí je to, že přítele na telefonu mu úspěšně dělal PhDr. Vladimír Bružeňák,
dnešní profesor na sokolovském gymnáziu a člen redakční rady Sokolovska.
Někdy kolem roku 1869 začíná náš třetí příběh. I ten se týká rodiny Peterů. Na základě jakési listiny
z tohoto roku a kupní smlouvy z roku 1873 kupují manželé Franz a Marie Peterovi v této ulici parcelu s do-
mem číslo 292/1. V ulici Vorstadtgasse má dům popisné číslo 125. Později, po spojení ulic Vorstadgasse
a Sommergase dostane ještě orientační číslo 25. V roce 1884 Marie Peterová, pár dní po smrti svého chotě
Franze I, koupila sousedící velkou parcelu (zahradu) č. 13. V roce 1905 koupila rodina další sousedící po-
zemek, parcelu 16/1. Vznikl tím souvislý pozemek o ploše 2 341m2, který byl upraven na velkou zahradu
ve stylu anglického parku s altánem. O zahradu se staral jakýsi p. Kneisl, který bydlel v menším domku
na tomto pozemku. V roce 1911 se vyskytl v tehdejší Sommergasse zničující požár. Ale dům rodiny Franze
Petera zřejmě nebyl zasažen. Již původní dům, jak nám ukazuje fotografie, byl výstavný. Byl dvoupod-
lažní a čelo domu, které bylo orientováno do ulice, mělo pět okenních os. Okna byla v obou podlažích
oblouková a v ose domu pak byl vstup do domu. Přízemí mělo po celé délce bosáž. Hmotu domu vizuálně
zvětšovaly z obou stran klenuté obloukovité průjezdy do prostor za domem. Pravý průjezd byl opatřen
vraty, levý průjezd byl jen naznačen. Tímto slepým průjezdem se dosáhlo symetričnosti domu. Dům byl
podstatně větší, než bylo zřejmé z pohledu z ulice. Byl tvořen dalšími dvěma křídly, takže byl ve tvaru
písmena U. Někdy ve dvacátých le-
tech došlo k další úpravě domu. Došlo
k rozšíření prvního patra o prostory
nad oběma vjezdy. V přízemí pak
vznikly dva obchody s prosklenými
výlohami. V jednom z těchto obcho-
dů provozovala Vanda Peterová ob-
chod s cukrovinkami. Dům přečkal
válečné bombardování bez poško-
zení, i když stál poblíž Butterscheiby,
která byla bombardováním silně po-
škozena. I po válce dům stále vlastnila
rodina Peterů. V roce 1946 je na dům
v důsledku obchodu v přízemí vlože-
Původní dům rodiny Peterů v ulici Vorstadtgasse 125, později
Sommergasse 25 ještě před přestavbou domu – začátek 20. století.
