12
SOKOLOVSKO
V té době nebyla nevěramužů něcomimořádného a neodsuzovala se. Později vyšlo najevo, že i Stepha-
nie se při své návštěvě Haliče zamilovala do hraběte Artura Potockého. Na jeho zámku Krzeszowice, kde
společně s Rudolfem povečeřeli, přeskočila mezi hrabětem a princeznou pověstná jiskra a zamilovala se.
Než se však vztah stačil rozvinout, hrabě Potocki v březnu roku 1890 zemřel.
Později se seznámila, již jako vdova, s maďarským magnátem Elemérem Lonyayem. I přes nesouhlas
dvora se za něj provdala. Toto manželství již bylo šťastné a harmonické. Společně navštívili mnohokrát
od roku 1908 do roku 1936 náš kraj a pobývali v Mariánských Lázních, které si Stephanie zamilovala. Spo-
kojený život trval až do konce druhé světové války, kdy byli manželé nuceni prchnout před ruskou fron-
tou do benediktinského kláštera Pannohalma v Maďarsku. Zde 23. srpna 1945 jako jednaosmdesátiletá
Stephanie umírá, její manžel kníže Elémer Lonyay o necelý rok později.
Tak se uzavřela kapitola jednoho života význačné osobnosti, císařské výsosti, velevážené paní korunní
princezny arcivévodkyně Stephanie, která navštívila naše město a která mohla být při jiném chodu udá-
lostí a dějin císařovnou.
Jan Rund
Peterův topol – 2. část
V tomto čísle přinášíme pokračování příběhu sokolovské rodiny Peterovy, který jsme započali v čísle
předchozím.
O dalším synovi Kurtu Augustu Theodorovi (*1898) je toho známo taktéž velice málo. Kmotrem při
křtu mu byl z přízně matky známý Dr. August Sommer z Františkových Lázní a také Theodor Sommer,
obchodník z Lipska. I on, jako starší bratr Franz, byl ve válce a obdržel vyznamenání – Karlův vojenský kříž
a stříbrnou medaili Za statečnost. Z roku 1924 je záznam v pozemkové knize o vložení části vlastnického
práva. O tři roky později byl jeho podíl převeden na mladšího bratra Franze III. V březnu 1933 je v matrice
uveden jako svědek na svatbě svého mladšího bratra Friedricha ve Vítkovicích. Jako jeho povolání je v ma-
trice uvedeno obchodník v Chebu. V polovině roku 1933 je v pozemkové knize zaznamenán výmaz jeho
předkupního práva na dům a pozemky. To by mohlo svědčit o tom, že snad už nežil. A je to taky poslední
známá zpráva o Kurtovi.
Čtvrtým synem v pořadí byl Wolfgang Alfons Hubert (*1900). Kmotrem při křtu mu byl jakýsi
JUDr. Wünste, advokát z Karlových Varů. Wolfgang vystudoval šestiletou reálnou školu v Lokti, později
v Chebu. Počátkem roku 1918 i on narukoval, a to k českobudějovickému polnímu pluku dělostřelectva č.
21. Po skončení války vystudoval všeobecnou medicínu jako jeho starší bratr Franz. Ve svých 34 letech se
dne 20. 3. 1943 oženil s Annou (nar. 1903), dcerou Andrease Pleiera, bytem v Křížové ulici č. 2 ve Falknově.
Ví se, že narukoval do wehrmachtu, ale jestli to bylo již před svatbou či až po ní, není známo. Jisté je, že
se stal obětí 2. světové války, protože 18. 9. 1943 padl, jak dokládá později vepsaný zápis v matrice naro-
zených. Tedy šest měsíců po svatbě. Jako místo, kde padl, je uvedeno jakési Talente. Žádné Talente jsem
však nenašel, zřejmě se jedná o nepřesný zápis. Velice se nabízí Taranto v jižní Itálii, kde se 9. září 1943
vylodili Američané v Salernském zálivu a obsadili přístav Taranto v rámci operace Avalanche. Sedí i čas
bojových operací s datem úmrtí.
V roce 1905 se narodil poslední, pátý syn Friedrich. Absolvoval gymnázium v Chebu a stal se vedou-
cím jakési filiálky ve Františkových Lázních, zřejmě pošty, protože později se stává poštovním inspekto-
rem. Za manželku si vzal v roce 1923 Vandu Micherdovou z Vítkovic, která měla českou národnost. Tak
jako u svých čtyř starších sourozenců, kdy byl životní osud spletitý, tak ani životní pouť Friedricha nebyla
