11
časopis obyvatel a přátel Sokolovska
padesát let a zastávala u dvora korunní princezny Stephanie význačnou funkci nejvyšší hofmistryně.
Tento osobní a důvěrný vztah byl také jedním z důvodů návštěvy Sokolova a panství Nostitzů.
Po boku Zitty stál její syn hrabě Erwein Nostitz-Rhienek. Na nádraží zahrály dvě kapely a uvítací
řeč pronesl starosta Vincenz Kremling a okresní hejtman von Wachtel. Přítomna byla řada dalších
významných osobností, maďarský ministr národní obrany baron Géza Fejérvary, princ Alain Rohan,
princ Fridrich Schwarzenberg, hrabě Bouquoi. Z Bečova nad Teplou přijeli hrabě a hraběnka Beaufor-
tovi, kteří se později proslavili vlastnictvím relikviáře sv. Maura. Slavnostní ráz návštěvy byl umocněn
krásnými skladbami hudebníků. Všichni poté usedli do připravených kočárů a odjeli Nádražní ulicí
směrem západním. Zde u rozestavěné přádelny Krumbholz odbočili vlevo, k řece Ohři na ocelo-
vý most. Celou trasu lemovala školní dítka, horníci a špalíry občanů, kteří chtěli princeznu vidět
na vlastní oči. Horníků v uniformách zde bylo přes tisíc. Za mostem pokračoval průvod na Staré ná-
městí a ulicí u bývalé radnice (Rathausgasse) směrem k zámku. Na trase byly všechny domy velice
vkusně ozdobeny. V místech, kde se trasa příjezdu lomila, byli vždy určeni zodpovědní pořadatelé
označeni stužkou v knoflíkové dírce v barvě zeleno-bílé. Jako hlavní organizátoři byli určeni místní
stavitelé Weisbach, Lifka a lékárník Eduard Janota.
V zámku strávila princezna převážnou část svého pobytu. Bylo známo, že Stephanie byla vychována velice
tvrdě a postupně se z ní stala uzavřená žena, která nevyhledávala společnost. Musela se však podřídit dvorské
etiketě. Tou byla dána veškerá pravidla vystupování a chování korunní princezny. Zajímala se však živě o dění
kolem sebe a zejména se Zittou měla přátelský vztah. Při pobytu na zámku proběhlo vše v srdečné atmosféře
bez ohledu na čas. Proto také nedošlo k plánovanému výletu do Lokte a ke Svatošským skalám. Nostitzové
v ten slavnostní den povolili veřejnosti přístup do zámeckého parku. Pod zámeckým balkonem byla hornická
kapela, která zahrála vybrané serenády, což bylo příjemné poslouchat při slavnostní recepci. Při procházce ko-
runní princezny parkem jí občané připravili veliké ovace, které byly hodny tak vzácné návštěvy. Pobyt v parku
a oboře byl ukončen u brány za budoucím Azylem a vedle nového hostince „Zlatá kotva“ (Zum goldenen An-
ker). Na prostranství před hostincembyli shromážděni zástupci všech spolků, ostrostřelci, zemědělci a pěvecká
sdružení a hornická kapela. Korunní princezna arcivévodkyně Stephanie vstoupila do hostince a z balkonu
v prvním patře všechny znovu pozdravila. Poté v pozdních odpoledních hodinách usedla do kočáru, který ji
odvezl na nádraží k vlaku, kterýmodcestovala zpět do Františkových Lázní. Před odjezdempověřila okresního
hejtmana a starostuměsta, aby tlumočil všem poděkování a spokoje-
nost se srdečnýmpřijetím. Proměsto to bylo velké vyznamenání a ješ-
tě dlouho na tuto slavnou návštěvu obyvatelé vzpomínali.
Kromě návštěvy našeho města zavítala Stephanie dne 6. 7. 1887
na Chlum Sv. Maří. Zde ji uvítal také okresní hejtman Wachtel
a jako důkaz šikovnosti kynšperské truhlářské školy jí odevzdal
vyřezávanou dřevěnou Madonu. Princezna pak pokračovala na zá-
meček Mostov, kde ji pozdravil tehdejší majitel baron Haas. Jeho
desetiletý syn předal princezně nádhernou kytici květin bílé barvy
se středem z růží, které tvořily písmeno S.
O všech návštěvách v našem regionu obsáhle psaly všechny
místní noviny a také, že nepřítomnost prince Rudolfa je způso-
bena jeho zaneprázdněním. Je známo, že princ tehdy kupoval
a začal rekonstruovat zámeček Mayerling. O dva roky zde spá-
chal sebevraždu se svojí milenkou Mary Vetserovou. O záletech
manžela Stephanie věděla a to také bylo důvodem jejich vzá-
jemného odcizení.
Podpis princezny Stephanie.
