39
časopis obyvatel a přátel Sokolovska
v obci konala posvícenská zábava pro českoumenšinu v regionu a její výtěžek byl věnován na vánoční besídku.
Zapsáno bylo v tomto roce celkem20 dětí. Školní výlet měl za cíl znovu Jindřichovice a zúčastnili se ho i někteří
rodiče. Nicméně v tomto období už bohužel dochází k posilování nacionalistických tendencí, takže po květ-
nové mobilizaci začal tlak na rodiče žáků ze smíšených i německých rodin, aby své děti z české školy odhlásili.
Vyostření politické situace vedlo postupně k nucenému odchodu řady rodin do vnitrozemí, takže září 1938 je
obdobím, kdy se historie české menšinové školy v Královském Poříčí – Königswerthu definitivně uzavírá.
Helena Kavková
Zajímavá místa Kraslicka 2
Vysoký kámen
Sedma půl kilometru západojihozápadně od Kraslic leží na hraně svahu nad státní hranicí se spolkovýmstá-
tem Sasko výrazná skalní hradba Vysoký kámen. Se svými 774 metry nadmořské výšky je čtvrtou nejvyšší kó-
tou příhraničních vrcholů mezi Lubským a Kraslickým sedlem. Jako jediný z těchto kopců má Vysoký kámen
skalnatý vrcholek. Zatímco podloží okolí tvoří fylitické břidlice a fylity, skalní hradba Vysokého kamene je tvo-
řena nejvýraznějším výchozem kvarcitu (křemence) v oblasti.
Tvrdá rozeklaná skála je nejznámějším přírodním fenoménem řídce osídleného území nejzápadnější části
Krušných hor, které botanici říkají Halštrovská vrchovina. V krajině na západě ohraničené nevýrazným údolím
potoka Lubinky a obcí Luby, na jihu obcí Krajková a na východě hlubokýmúdolímSvatavy, na které leží Kralice
a Oloví, se nachází pouze několik osad a samot, které zůstaly po vylidnění území v poválečné historii Česka.
Mezi tyto osady se řadí také osada Kámen
(Stein)
, kteroudodruhé světové války tvořila necelá padesátka domů
roztroušených ve svahu směrem ke Kostelní. Na začátku 20. století v ní žilo stabilně kolem dvou set padesá-
ti obyvatel německé národnosti. V osadě byly dvě prodejny smíšeného zboží a dvě hospody, z nichž jedna
byla přímo pod východní částí skal a bývá spolu s vyhlídkou a celkovým panorámatem skalní hradby často
zobrazovaným námětem na dobových pohlednicích z Kostelní
(Kirchberg)
. V současnosti je panoráma zakryté
vzrostlým smrkovým lesem, takže nejzápadnější a nejvyšší část skalní hradby s vyhlídkovou plošinou a dvěma
skalními věžemi se před návštěvníkem téměř přízračně vynoří při výstupu po cestě z osady Kámen.
Skalní hradba je mnohem výraznější při pohledu z české strany. V literatuře se lze setkat s pojmeno-
váním jednotlivých částí skalní-
ho výchozu:
Vyhlídková plošina
je na jižním konci, severně od ní
dvě neveliké, ale výrazné
Věže
.
Za zvětralou částí následuje
útvar Hradby, které jsou zakon-
čeny mohutným útvarem s vý-
stižným názvem
Zobák
.
Větrná
skála
s malým převisem na ji-
hovýchodním úpatí celý útvar
na severu uzavírá. Temeno skal,
kromě části v okolí
Vyhlídkové
plošiny
a
Věží
, je skloněné k sas-
ké straně zarostlé především
brusnicemi a vřesem, které tvo-
Vysoký kámen od jihozápadu. Foto P. Uhlík.
