38
SOKOLOVSKO
navýšil počet žáků na 26 (20 dí-
vek a 6 chlapců), takže do třídy
musely být přidány lavice, kte-
ré byly přivezeny z obecné ško-
ly v Drmoulu.
Výuky ručních prací se ujala
falknovská učitelka Vlasta Huš-
ková, když její předchůdkyně
odešla do Chebu. V následu-
jícím školním roce dochází
ke změně správce školy – místo
převzal výpomocný učitel Ladi-
slav Šindler, původem z Hořelic okr. Kladno, a dosavadní správce přechází do okresu Jablonec nad Nisou. Žáci
byli rozděleni do čtyř oddělení, celkem jich bylo 27 (19 dívek a 8 chlapců). Poněkud se změnil školní výbor, ale
předseda Josef Dolejš zůstává v jeho čele. Při vánoční besídce tehdy dostali všichni žáci boty a děti v mateřské
školce pletené vesty. Škole byly darovány brambory a zelenina na polévky, ale protože se nenašel nikdo, kdo
by je vařil, zásoby si nakonec rozebrali rodiče. Jedna žákyně byla v průběhu školního roku umístěna do falknov-
ského sirotčince Asyl, ale s podmínkou, že bude přeřazena do německé školy. Novinkou bylo, že se uskutečnil
první závěrečný školní výlet, který směřoval do Birndorfu – Hruškové.
Ve školním roce 1933/34 klesl počet žáků na 18. Na říjnovou besídku při příležitosti vzniku republiky
sestavenou z recitačního pásma přišli mimo rodičů i někteří místní Němci a na obecním úřadě byla po-
prvé vyvěšena čs. státní vlajka. Taktéž tomu bylo i na německé obecné škole. Při vánoční besídce dostala
děvčata látku na šaty a chlapci boty a rukavice. Školní výlet pak vedl do Svatošských skal. Učitel Ladislav
Šindler však v červnu v obci skončil a přešel učit do Schönwaldu v okrese Tachov. Takže počátkem školní-
ho roku 1934/35 se opět změnil správce školy, kdy sem nastupuje výpomocný učitel Stanislav Kostka z Ol-
dřichovic u Českého Těšína. Zapsáno bylo 19 žáků (12 děvčat a 7 chlapců) a změnil se předseda Místního
školského výboru, kterým se stal úpravčí trati Josef Sluka. Významný byl fakt, že jednak se poprvé oslava
vzniku samostatné Československé republiky konala společně s německou obecnou školou, dále pak, že
na vánoční besídku přispěla uhelná společnost Brittania.
6. dubna 1935 došlo k ustavení pobočky Národní jednoty severočeské pro Königswerth a okolí, která měla
za úkol posilovat českoumenšinu a její aktivity. V rámci školního výletu se tehdy děti podívaly do Jindřichovic.
Pro povzbuzení ctižádostivosti v učení dostávaly tehdy děti obrázek prezidenta Masaryka se zlatým razítkem.
Z událostí, které provázely školní rok 1935/36, je vhodné se zmínit, že obec s německou převahou poprvé daro-
vala této škole školní potřeby v hodnotě 500 korun. Při oslavách 28. října tenkrát vyslechli žáci a další přítomní
ve třídě slavnostní celostátní rozhlasový projev. Škola s pobočkou NJS se rovněž podílela na organizaci oslavy
památky Mistra Jana Husa s projevy v češtině i němčině. Bylo zapsáno 20 žáků (11 dívek a 9 chlapců).
V školním roce 1936/37 zastával funkci okresního školního inspektora bývalý ředitel falknovské české men-
šinové školy Stanislav Jelínek. Ve prospěch českých menšinových škol tehdy došlo k uspořádaní podpůrné
akce „Venkov dětem“. Zdejší české škole tak bylo přiděleno 100kg mouky, 50kg hrachu a 25kg sádla, což bylo
v rámci vánoční besídky rozdělenomezi třiadvacet žáků a dvanáct dětí mateřské školy. Čtyři oddělení s dvaceti
žáky pracovala i v školním roce 1937/38, kdy jako správce školy nastoupil Jaroslav Hrádek, který sem byl přelo-
žen ze Starého Sedla, a dosavadní vyučující Stanislav Kostka přešel do Kynšperku nad Ohří. Římsko-katolické
náboženství vyučoval E. Matoušek, náboženství evangelické pak Mil. Jelínková. Došlo k obílení školní budovy,
které provedl členNJS z Těšovic. Významné bylo, že se podařilo zorganizovat říjnovou oslavu vzniku Čs. repub-
liky poprvé mimo učebnu, a to v místním hostinci u Dietlů s hudbou ze Starého Sedla. V listopadu se potom
Žáci české školy s učitelem Aloisem Kavanem – školní rok 1930-31.
