37
časopis obyvatel a přátel Sokolovska
ní učitel Alois Kavan, který absolvoval učitelský ústav v Kutné
Hoře. Výuku ručních prací zajištovala Anna Holá, která sem
docházela z falknovské české menšinové školy. Záměr zřídit
současně i mateřskou školu přes získání povolení výnosem
č. 79.461/29- I nebyl zatímrealizován, protože se pro ni nepoda-
řilo získat vhodnoumístnost.
Vyučování bylo ve škole započato 11. září 1929, kdy zde bylo
zapsáno dvanáct dětí (10 dívek a 2 chlapci). Celkově však ne-
byly pronajaté prostory příliš vhodné, protože byly malé a tma-
vé. Nicméně bylo důležitější, že české vyučování v obci vůbec
mohlo začít, i když s tím část německého obyvatelstva nesouhlasila. S původním záměrem o odkoupení ob-
jektu však mělo Ministerstvo školství a národní osvěty nečekané problémy, takže k definitivní dohodě došlo
až 14. prosince, kdy celý dům byl za částku 165 tisíc korun i se zahradou o rozloze 15 arů prodán. V přízemí tak
vedle učebny a učitelského bytu přibyla kuchyně. V podkroví pak vznikla pro účely mateřské školy místnost,
která po úpraváchměla rozměry 9 x 4metry. Nastoupila do ní jako pěstounka Anna Šlapáková ze Žatecka, kte-
rá měla při jejím otevření na starost deset dětí. V prosinci byl také zvolen Místní školní výbor, v jehož čele stál
důlní dozorce Josef Dolejš, dále úpravčí trati AntonínMacourek,
horník Jan Sommer, Josef Fybos a horník ve výslužbě a učitel
Alois Kavan.
Již v průběhu prvního roku existence školy probíhala řada
slavností k významným výročím, z nichž byla jako nejdůležitější
považována akce k 28. říjnu, tedy ke vzniku Československé re-
publiky. Ta tehdy proběhla tak, že každé dítě předneslo ve tří-
dě českou básničku. V prostorách třídy se také uskutečnila prv-
ní vánoční besídka, kdy se ukázalo, že některé rodiny žáků jsou
tak chudé, že nemají doma vánoční stromek a tuto školní osla-
vu s nadílkou spolu s mateřskou školou prožily poprvé. Během
letních prázdnin roku 1930 došlo rovněž k významné akci, která se stala tradicí. Bylo totiž vybráno několik dětí
a posláno do českých zemědělských rodin na Sedlčansko. Touto akcí bylo sledováno jednak upevnění jejich
zdraví, jednak též další zdokonalení v českém jazyce. Tato akce se opakovala i v dalších letech a zájem o ni byl
vyšší než možná kapacita, ta byla limitována vždy pro 4-6 žáků. Organizoval ji falknovský Okresní výbor péče
promládež. V létě také došlo k úpravámdolní učebny, mimo jiné tu byla zvětšena okna, takže do druhého škol-
ního roku své existence měla škola již mnohem lepší podmínky. K vyučujícím v školním roce 1930/31 patřila
učitelka němčiny Jana Morávková a falknovský kaplan dr. Eduard Broj. Správce školy v tomto školním roce vy-
konal potřebné kvalifikační zkoušky a stal se definitivním uči-
telem. Počet žáků se navýšil na 23 (18 dívek a 5 chlapců), kte-
ří pocházeli převážně ze smíšených a německých rodin. Zájem
ze strany německých rodičů podmínila výrazně i skutečnost, že
v české menšinové škole se zaváděly akce sociálního charakte-
ru, které zdejší německá obecná škola postrádala. Například se
pro zdejší žáky z prostředků okresní péče o mládež zajištova-
lo každoročně po určitou dobu k svačině teplé mléko či kakao,
též se začaly pro nejchudší děti vařit polévky, zavedla se tradi-
ce pořádání vánočních besídek, při kterých dostávaly děti ob-
čerstvení a ošacení či obuv. V období školního roku 1931/32 se
Ze školního výletu na Hruškovou.
Výlet poříčských dětí na Hruškovou.
Školní budova při povodních v lednu 1932.
