32
SOKOLOVSKO
Strážmistr Křivanec Josef (od 13. 3. 1926, do 15. 11. 1933)
Štábní strážmistr Bláha František II (od 15. 7. 1928, do 15. 3. 1936)
Štábní strážmistr Hněvsa Josef (od 31. 3. 1921, do 10. 12. 1936)
Strážmistr Hošek Jan (od 31. 3. 1937, do 18. 7. 1938)
Strážmistr Steinbach Karel uváděno i Šteinbach (od 30. 9. 1936, do 10. 9. 1938)
Strážmistr Pardus Jan (od 15. 11. 1933, do 13. 9. 1938 – těžce raněn ve službě)
Strážmistr Příbek Matěj (od 10. 9. 1938, do 13. 9. 1938 – těžce raněn ve službě)
Strážmistr Brož František (od 17. 7. 1938, do října 1938)
Strážmistr Křepela Antonín (od 17. 7. 1938, do 13. 9. 1938 – zabit ve službě)
Obvod stanice byl i nadále tvořen obcemi: Habartov, Lítov, Chlum Sv. Maří, Dasnice, Hlavno, Bukovany,
Kytlice a Dvory, od 1. 1. 1931 byla do služebního obvodu zařazena i obec Citice s osadou Linc.
Služba, jak již bylo dříve uvedeno, byla i nadále především pochůzková. Jen zřídka používali četníci
ve službě dopravní prostředky, nejčastěji to pak byla soukromá kola. V případě nutného zásahu mohli četní-
ci zabavit projíždějící povoz či motorový vůz.
Službu u četnictva krátce po vzniku Československa nám ve svých vzpomínkách mimo jiné přibližuje Ka-
rel Kříž, který coby strážmistr sloužil v Habartově od roku 1920.
Poměry v Habartově dle vzpomínek nebyly v této době pro četníky nijak příznivé. Místní horníci vyděláva-
li oproti četníkůmmnohemvíce peněz, a výše cen se zde tedy bohužel pro četníky odvíjely od platů horníků.
Četníci tak mnohdy poněkud strádali. Kdo mohl, nechal si z domova posílat balíky, další sáhli na své úspory.
Službu však neztrpčovaly četníkům jen nuzné po-
měry. Doba byla neklidná a co chvíli propukaly nepo-
koje či stávky, ať už z politických důvodů nebo z důvo-
dů zvýšení platu. Četníci tak byli často v pohotovosti
a zasahovali proti nespokojeným obyvatelům. V létě
roku 1920 tak například museli četníci v Habartově ře-
šit vyplenění mlýnů ve falknovském a chebském okre-
se. Zástup asi 60 horníků z Kahru (část obce Habartov)
totiž násilně zrekvíroval mouku a chléb ve třech mlý-
nech. Je zajímavé, že i přes násilné plenění mlýnů hor-
níci za zrekvírované zboží zaplatili. I přesto bylo naříze-
no okresní politické zprávě ve Falknově a v Chebu, aby
proti násilníkům bylo učiněno trestní oznámení.
Další nepokoje na sebe nenechaly dlouho čekat.
V listopadu téhož roku vypukly demonstrace na Ašsku
a Chebsku, neboť čeští vojáci strhli v Chebu pomník Jo-
sefa II. a chtěli jej zničit. Do Chebu bylo narychlo z celé-
ho chebského četnického oddělení povoláno okolo 48
četníků. Mimo jiné byl do Chebu povolán i četník z Ha-
bartova Karel Kříž, který v Chebu v soustředěném od-
dílu setrval zhruba 1 měsíc.
Další neklidnou událostí v obvodu stanice bylo
vyhlášení mobilizace v roce 1921. Všichni četní-
ci museli v důsledku mobilizace konat nepřetrži-
tou službu. Kontrolovali rukující vojáky či dohlíže-
Karel Kříž na fotografii z 20. let.
