30
SOKOLOVSKO
po dezertérech a vyzvědačích. Nemalouměroumuselo zasahovat i proti rostoucímdemonstracím. V průběhu
válečných let totiž stále více sílily v zázemí, daleko od bojové vřavy, projevy nespokojenosti. Nedostatek potra-
vin si již v roce 1915 vynutil zavedení přídělového systému. Na lístky byl nejen chléb, ale například i cukr, bram-
bory, pivo, mléko, uhlí, petrolej, mýdlo, tabák. Není se tedy co divit, že ani Habartovu se nevyhnuly hladové
bouře a stávky. Při demonstracích v roce 1917 došlo již dokonce k drancování a řada lidí byla zatčena.
Na sklonku války, v době rozpadu rakousko-uherskémonarchie zastávali funkci habartovských ochránců zá-
kona strážmistr Eduard Zaschke, závodčí Anton Springer a četník Fischer. Po odvolání strážmistra Zaschkeho
do oblasti rakouského Burgenlandu odešli po vzniku ČSR do Rakouska také četníci Plaizek a Buchberger. Ha-
bartov byl tak na nějaký čas zcela bez četníků.
Stanice v období 1918 – 1938
Na troskách rakousko-uherské monarchie byla 28. října 1918 vyhlášena samostatná Československá re-
publika. Na základě tzv. recepčního zákona (č. 11/1918) měly po vyhlášení samostatného Československa
všechny státní i samosprávné orgány působit tak jako doposud, pouze s tím, že budou podřízeny českoslo-
venské vládě. Rovněž zůstával v platnosti celý dosavadní právní systém. Téměř všichni státní a veřejní za-
městnanci bývalé monarchie přešli do služeb nového československého státu. Na svých místech zůstávali
okresní hejtmani, vysoké úřednictvo a příslušníci policie a četnictva.
Četníci německé národnosti, kteří zachovali věrnost ČSR, mohli na svých pozicích zůstat a byli i předsta-
venými orgány vítáni, protože jimmístní obyvatelstvo důvěřovalo.
Problematickou se však stala především otázka úředního jazyka. Na četnické stanice v pohraničí s pře-
vahou německy mluvícího obyvatelstva, jejichž velitelé dosud dostatečně neovládali služební jazyk, bylo
z počátku alespoň částečně přeloženo mužstvo české národnosti, zejména pak na pozice zástupců velite-
lů stanic. Četníci německé národnosti měli za povinnost se do určité doby naučit český jazyk, mnohdy však
byl především u starších ročníků tento časový termín prodlužován. Zemské četnické velitelství si totiž dob-
ře uvědomovalo, že předčasným penzionováním četníků německé národnosti z důvodu neznalosti řeči by
mohlo pro četnictvo znamenat značné ztráty, protože se často jednalo o prvotřídně vyškolené odborníky.
Definitivní podobu organizace četnictva v ČSR přinesl až zákon o četnictvu z 14. dubna 1920, čís. 299 Sb.
z. a n. Četnictvo bylo definováno jako vojensky organizovaný strážný sbor a orgán státní politické správy.
Ve výkonu bezpečnostní služby bylo podřízeno státním politickým úřadům, respektive přednostům těch-
to úřadů. Ve věcech výcviku, vyučování, kázně, kontroly služby a v záležitostech správních a hospodářských
podléhalo četnickým důstojníkům.
Četnická stanice v Habartově spadala po vzniku republiky pod okresní úřad a okresní četnické velitelství
ve Falknově nad Ohří (dnešní Sokolov), které náleželo do působnosti Četnické oddělení č. 7 v Chebu. Od 1.
září 1930 bylo okresní četnické velitelství ve Falknově se svými podřízenými četnickými stanicemi nově zařa-
zeno pod Četnické oddělení č. 10 v Karlových Varech. Nejvyššímnadřízeným orgánempak bylo Zemské čet-
nické velitelství pro Čechy čís. 1, které bylo umístěno v Praze.
Četnická stanice se nacházela v domě č. p. 180 a to až do roku 1936, kdy byla stanice přemístěna do budo-
vy německé měšťanské školy.
Jak již jsme dříve uvedli, opustili po rozpadu Rakousko-Uherska četnickou stanici v Habartově čet-
níci německé národnosti. Četnická stanice tak byla po nějaký čas zcela neobsazena. Prvním velite-
lem stanice po vzniku československé republiky se stal vrchní strážmistr Jiroušek Josef, který na stani-
ci sloužil od června roku 1919. Spolu s ním konali v tomto roce službu ještě další podřízení četníci, pod-
le jmen pravděpodobně německé národnosti, a sice strážmistři Lange, Stompe, Pacik Josef, Wachauf Josef
(uváděno i Vachauf). Postupně byli ale na stanici umisťováni i četníci české národnosti, kteří tak vystřídali čet-
níky německé národnosti.
