24
SOKOLOVSKO
- pozemní řetězovka z lomu Luitpold do elektrárny v Dolním Rychnově
- pozemní dvoukolejná řetězovka z dolu Felicián v Lískové na nádraží v Citicích (1 200m)
- pozemní lanovka z dolu Jindřich III v Božíčanech do třídírny uzavřeného dolu Caroli-Hedy
- pozemní lanovka z dolu Jindřich I v Chodově do jeho třídírny
- pozemní 4 lanovky z lomů Marie Pomocná ve Svatavě do třídírny (nejdelší 900m)
- pozemní koňská dráha z dolu Jindřich I v Chodově k vlečce u dolu Caroli-Hedy u Božíčan
- pozemní koňská dráha z dolu Vincenzi v Chranišově k železnici v Chodově
- pozemní koňská dráha z Kytlic k železnici v Citicích
- pozemní lanovka od štoly Anna-Marie v Hlavně k železniční vlečce z Habartova do Dasnic
- pozemní lanovka od štol dolu Josef Jan v Pile k visuté lanové dráze
- pozemní řetězovka zauhlující třídírnu a elektrárnu v Dolním Rychnově z lomu Luitpold (Antonín)
- pozemní lanovka mezi doly Josef-Jiří, Filip-Jakub a Trojice v Dražově k voskárně v údolí
Snažil jsem se zde specifikovat veškeré lanové, řetězové a koňské dráhy, visuté i pozemní, na které jsem
si dokázal vzpomenout, ale pozorný čtenář nechť promine, pokud jsem na něco zapomněl.
Jaroslav Jiskra
Peterův topol (1. část)
Poznání historie jakéhokoliv sídelního prostoru, ke kterému
máme nějaký vztah, by mělo patřit ke standardním znalostem
jeho obyvatel. Historii každého města zaznamenávají především
městské kroniky, matriky, listiny a knihy, později i ostatní média.
Tyto příběhy se však nedotýkají jen života obyvatel města, ale
i domů a ulic. Řada jich však nebyla z různých důvodů zazname-
nána a žijí pouze v paměti současných pamětníků. Ale až oni jed-
nou nebudou, skončí příběhy v zapomnění času. Jen náhody pak
rozhodují o znovuzrození těchto příběhů. A pokud se tyto příbě-
hy spojí v jeden celek, tak tu máme takový malý zajímavý kousek
historie města, jako v tomto případě.
První příběh, který s tím dalším samozřejmě souvisí, začneme
v dnešní sokolovské Rooseveltově ulici. Tato ulice patří mezi nej-
starší ulice ve městě. Patřila již do starého města, které bylo chrá-
něno hradbami. Její důležitost spočívala v tom, že vedla přímo od městského kostela a tržiště k měst-
ské bráně, která stála přibližně v místě dnešního přechodu ulice před vchodem do tržnice. Na staré
olejomalbě z přelomu 17. a 18. století, uložené v sokolovském muzeu, je nazývána jako Karlsbadertor.
Jistě kvůli tomu, že od této brány vedla cesta na Karlovy Vary. V té době zde končilo město. Na jed-
nom starém situačním plánku z doby kolem roku 1870 je Rooseveltova ulice označena jako Egergas-
se. Tento název by mohl pocházet od toho, že ulice vedla dál kolem kostela k další městské bráně na-
zývané dříve Egertor. Ta stála u starého dřevěného mostu přes Ohři (Eger), který byl původně proti
proudu výše, než jsou dnešní mosty. Již koncem 70. let se místo Egergasse objevil nový název ulice
–Sommergasse. Falknovský kaplan Joseph Körbl (1804 – 1884) ve svém díleGedenkbuch der StadFal-
Dr. Franz Peter v roce 1915.
