21
časopis obyvatel a přátel Sokolovska
verských literatur na FF UK (překládal například
ze švédštiny).Následující léta se již zcela věnoval
literatuře.
O jeho poezii se ve slovníku české literatu-
ry dočteme toto:
„Branislavova poezie neprošla
výraznějšími proměnami. Ústředním tematickým
a metaforickým zdrojem jeho lyrické tvorby 20.
a 30. let byl důvěrný vztah k přírodě, do přírod-
ních motivů se promítá i vztah milostný a láska
k domovu. Harmonickou atmosféru jeho lyriky
koncem 30. let částečně narušily zážitky z cest
do severní Evropy, zaznívá v ní zároveň úzkost
o osud vlastního národa
(Věčná země)
, která pak
ve sbírce
Dým ke hvězdám
vyústila v apoteózu
rodné země. Nejvýrazněji působil Branislav v kontextu české literatury na počátku 50. let, kdy intimním lyrismem
svých sbírek vyvažoval citovou chudobu tehdejší poezie. Přesto se však ani on zcela neubránil jak budovatel-
ské rétorice, tak přílišné lyrické spontánnosti, zbásňování pouze vnějškových popudů. Sbírkou
Večer u studny
se vrátil k pojetí básně jako citově vroucí zpovědi a k prostým životním jistotám domova, milostného
štěstí a lidské družnosti. Melancholický podtón sílil ve verších z posledních let vědomím samoty a blí-
žící se smrti. Okouzlení čistotou dětského cítění a snění, jež provázelo básníka celý život, se od počátku
50. let stalo zdrojem řady básnických sbírek pro děti.“
Po zbytek života bydlel spolu se svou ženou Věrou a synem, který byl později úspěšným violoncellistou,
dlouhá léta v domě v pražské čtvrti Komořany. Zde byl navštěvován literárními přáteli a věnoval se dlouhým
procházkám v okolních komořanských lesích.
František Branislav zemřel 25. září roku 1968 ve svém komořanském domě na okraji Prahy, ve věku 68 let.
Vladimír Bružeňák
Visuté a pozemní lanové a řetězové dráhy v sokolovském
hnědouhelném revíru
V roce 1871 byl zprovozněn celý 237 kilometrů dlouhý úsek železniční trati z Prahy přes Chomutov
do Chebu, takzvané Buštěhradské železniční dráhy. V té době znamenal Cheb významný železniční
uzel, protože nádraží bylo rozděleno na tři části. Každá z nich tvořila jedno depo. Jednalo se o Buště-
hradskou železniční dráhu, Saskou železniční dráhu a Bavorskou železniční dráhu. S výstavbou této
železnice v úseku z Března u Chomutova do Chebu se započalo v roce 1868. První úsek z Karlových
Varů do Chebu uvedla společnost do provozu 19. září 1870, druhý z Března u Chomutova do Ostrova
nad Ohří 6. listopadu 1871 a třetí a poslední z Ostrova do Karlových Varů 19. prosince 1871.
Tato železnice měla nesmírný význam pro rozvoj hornictví a souvisejícího průmyslu. Do otvírky železni-
ce byly doly odkázány pouze na lokální odbyt uhlí, ale náhle se jim otevřely nevídané odbytové možnosti.
Zatím se však jednalo pouze o trať jednokolejnou. Druhá kolej byla vybudována až v roce 1892. Podle
informací pana Vladimíra Prokopa jezdil již v roce 1870 jeden osobní a jeden smíšený vlak denně. O rok
později potom šest osobních a dva smíšené. Cesta z Prahy do Chebu trvala necelých devět hodin.
Delegace českých básníků v Moskvě. Uprostřed Vítěz-
slav Nezval, vlevo od něho F. Branislav.
