17
časopis obyvatel a přátel Sokolovska
a SdP přešel v listopadu 1938 k nacistické straně (NSDAP). Již předtím se v Teplicích dne 30. 1. 1937 oženil
s paní Ilsou (nar. 1918) a od března 1939 obývali byt v Dolním Rychnově čp. 310. Nové vedení Dolových
a průmyslových závodů přijalo poté dalšího právníka Fritze Ludwiga Josefa Dufhuese z Berlína a podařilo se
muponeshodách JUDr.Wähnera vytlačit. Jehopracovní poměr byl dne 31. 3. 1941ukončen, v následující době
pracoval jako samostatný právník např. pro magistrát města Prahy a v srpnu 1941 přešel do Západočeského
báňského akciového spolku ve Zbůchu. Zatímco jeho otec vděčil Petschkům za svou skvělou kariéru, jeho syn
zaujal za změněné situace jinou pozici. Dne 17. 12. 1941 navázal kontakt s nuceným správcem arizovaných
Dolových a průmyslových závodů a advokátem v Praze dr. Hansem Neuwirthem, informoval jej iniciativně
o průběhu majetkových transakcí Petschků a o svém negativním vztahu k bývalému členu představenstva
dr. Waltru Bauerovi, který dle jeho názorů pilně spolupracoval s anglickými akcionáři a skupinou Petschků.
Sdělil mu, je již dne 14. 11. 1940 napsal dopis s informacemi o činnosti dr. Bauera zasloužilému nacistovi
a vládnímu prezidentovi v Karlových Varech dr. Wilhelmu Sebekowskému, v dalších dopisech z ledna 1942
píše, že zná situaci ve firmě, že se uchází opět o místo právníka a dokládá své platové požadavky. Uvádí, že
krajské vedení nacistické strany nemá námitky a doufá v podporu vládního prezidenta. Jeho snaha byla však
marná a následující životní příběh bude předmětem dalšího zkoumání.
Petr Beran
Poděkování
Za vlídné připomínky a vyhledání údajů v matrikách a publikacích jsem velmi zavázán panu Bc. Lukáši Smo-
lovi z Národního památkového ústavu v Lokti.
Habart z Hertenberka - družiník Bořivoje ze
Svinař a krále Václava IV.
Rytíři erbu zkřížených medvědích tlap, kteří se nazývali dle hradu
Hertenberka (Hartenberk v Hřebenech) na Sokolovsku jsou spolehlivě
zachyceni v písemných pramenech teprve v 60. letech 13. století. Do-
dnes nezodpovězenou otázkou zůstává, zda měli svůj původ v okru-
hu ministeriálů, náležících k chebskému hradu, kteří během krátké
doby nadvlády císaře Fridricha I. nad Loketskem pronikli na území
dnešního sokolovského okresu, anebo zda se jednalo o teritoriálně
českou šlechtu, jejímž úkolem bylo střežit pomezí Čech a Chebska.
Pro tuto variantu by hrálo hned několik faktů: původní heraldickou fi-
gurou ve znaku Hertenberků byl až do doby kolem r. 1300 šrank, tedy
hraniční závora, jejich rodový hrad se nacházel na území historického
Loketska a v průběhu středověku a raného novověku máme Herten-
berky přímo doloženy jako many, kteří náleželi k loketskému manskému systému. Některé prameny by
rovněž naznačovaly, že hrad jim ve skutečnosti vůbec nepatřil a působili zde pouze jako purkrabí. Opro-
ti tomuto pojetí Hertenberkůjakožto české šlechty, které vychází z názorů Vladimíra Růžka, se ostře
postavil František Kubů, nekompromisně řadící Hertenberky mezi ministeriály, a to na základě jejich
politického a hospodářského významu na Chebsku a jejich rodového provázání s rody ministeriálního
původu, zejména s Nothafty a Liebensteiny.
Erb rodu Hertenberků.
